Turistická lákadla jižní Moravy ovšem přicházejí se zásadní nemilou zprávou pro návštěvníky – až na zámek Kunštát na Blanensku všechny objekty pod správou Národního památkového ústavu v kraji po dvou letech zdražují vstupné. Většina o dvacetikorunu, hrad Bítov a zámek Bučovice o čtyřicet korun a vůbec nejvíc vzroste částka v Lednici, konkrétně o šedesát korun.
„Základní vstupné pro dospělého se tak zvedlo na tři stovky, mírně šlo nahoru i ve skleníku a na minaretu. Příčinou jsou nejen energie, ale všeobecně zvýšení cen služeb, materiálů k údržbě a provozu i náklady na mzdy,“ obhajuje nevítanou změnu lednická kastelánka Ivana Holásková.
Každopádně všude se zájemcům snaží zdražení vykompenzovat pestřejší nabídkou. A jelikož jihomoravské státní památky v naprosté většině otevírají své brány ve čtvrtek před svátky, vábí hned na startu na odpovídající výzdobu.
„Až do pondělí čeká návštěvníky velikonočně vyzdobený interiér hlavního okruhu. V sobotu a neděli uvidí na závěr prohlídky v hradní kuchyni přípravu velikonočních pokrmů s ukázkou vaření na kachlovém sporáku a krbovém ohništi. K ochutnání dostanou jidáše, nádivku či buchty s tvarohem a povidly. Na posilněnou po dlouhé zimě jim připravíme klobásky a zelňačku,“ láká Jan Binder, kastelán hradu Bítov na Znojemsku.
Jarní květinové aranžmá však doplní i otvíračky zámků v nedalekém Vranově nad Dyjí, v Rájci nad Svitavou a Lysicích na Blanensku nebo Miloticích na Hodonínsku. „Příchozí se mimo jiné dozvědí, jak období půstu a Velikonoc trávila rodina posledního majitele Ladislava Seilerna, jež milotický zámek obývala mezi lety 1916 až 1945,“ líčí zástupce tamního kastelána Václav Lunga.
Lysická zámecká zahrada v novém hávu
Největší tahák nové hradozámecké sezony určitě nepřitáhne zájemce pouze na Velikonoce. Po dvou letech rozsáhlé rekonstrukce totiž otevírají zahrady a částečně také zahradnictví v již zmiňovaných Lysicích.
„Návštěvníci se vůbec poprvé podívají i do obnovené fíkovny z roku 1835, jediné dochované v Česku. Na základě historické ikonografie se zahrada vrátila do podoby z konce 19. století. A to také s obohacením o původní terakotovou výzdobu nejen plastik, ale také například lemovek,“ podotýká zdejší kastelánka Martina Rudolfová.
Obnovený venkovní prostor, jemuž dominuje unikátní sloupová kolonáda s krytou pergolou, si půjde prohlédnout volně i s komentářem průvodce. V nádherných zahradách se navíc během roku uskuteční řada akcí, při nichž dobovou atmosféru doplní kostýmy, hudba či ochutnávka vína.
„Moc se těším, až lidé po tak dlouhé době konečně spatří zahradu v plné kráse. Věřím, že nejvyšším číslem v nové sezoně bude právě návštěvnost,“ komentuje Rudolfová rekonstrukci, jejíž cena se vyšplhala na téměř dvě stě milionů korun.
Uherčice otevřou nové křídlo
Zásadní novinku chystá i „popelka Znojemska“ – zámek v Uherčicích, kde se otevře východní křídlo, jež dosud nikdy nebylo přístupné veřejnosti. „Prošlo náročnou opravou. Na stropy se vrátily původní štuky, které byly ze statických důvodů v devadesátých letech sejmuty. Celé interiéry jsou zrestaurované a doplněné historickým mobiliářem podle dobových fotografií. Při předělávání vnitřků jsme přistoupili také k úpravě pro návštěvníky již známého severního křídla,“ hlásí zdejší kastelánka Alena Lysá s tím, že kvůli rekonstrukci zámek otevře až od května.
Některé památky už naopak návštěvníky vítají. Zámek ve Valticích na Břeclavsku od poloviny března, ten lednický dokonce už od února. „Doporučujeme navštívit umělou jeskyni grottu, která letos nabídne nejen prohlídku technického zázemí, ale i výstavu zkamenělin nalezených v Lednici a okolí,“ zve kastelánka Holásková. V tamních zámeckých konírnách se zase usídlila výstava o knížecím architektovi Josefu Hardtmuthovi.
Ve Slavkově u Brna sezonu zahájili v sobotu s pány a dámami v autentických replikách empírové módy i ukázkou moučníků podle dobových receptur.
Už od víkendu příchozí vítá i barokní zámek ve Slavkově u Brna, který tradičně zavírá až v prosinci a patří tak mezi památky s nejdelší sezonou v Česku. V sobotu ji tu zahájili prohlídkou komnat s pány a dámami v autentických replikách empírové módy i ukázkou pokrmů podle dobových receptur. Slavkovská chlouba spadá do vlastnictví města, jež nově investovalo třeba do repliky čínského altánu, restaurování skoro padesátky soch v zámeckém parku či opravy původní hrobky rodu Kouniců.
Na Bítov za vzácnými arabskými sedly
Na Bítově odprezentují opravené vnitřní palácové nádvoří, z restaurovaných věcí stojí za vidění například část sbírky bohatě zdobených a velice cenných arabských sedel na okruhu Zbrojnice.
Novinky z depozitáře vytáhli i na Znojemském hradě, kde otevřou na Velký pátek. Třeba na výstavě Lidové tradice Znojemska její kurátor a etnograf Jiří Mačuda upozorňuje na zdařile zrestaurovanou masopustní maškaru kobyly ze 30. let minulého století. Lidé ale spatří rovněž umělecké práce a několik zbrusu nových odlitků ze sbírky děl zdejšího rodáka a umělce Hugo Lederera. Mohou nahlédnout i do stylizovaného sochařova berlínského ateliéru, k němuž se stala inspirací dobová fotografie.
Díky soukromým mecenášům se povedlo restaurovat několik zajímavých kusů ze sbírek zámku Rájec nad Svitavou. Třeba reprezentativní olejomalbu kněžny Leopoldiny ze Salm-Reifferscheidt-Krautheimu, kterou vytvořil roku 1843 v Praze dvorní malíř bavorských králů Engelbert Seibertz. S rodinou Salmových také kastelánka Zdeňka Kalová jedná o zápůjčce osobních předmětů k letní výstavě Salony s vůní tabáku, která představí vše, co souvisí s kuřáckou vášní.
