Příběh nalezeného letadla začal 11. dubna 1945, kdy štáb určil leteckému sboru podporovat osmdesáti vzlety vojska postupující na Uherský Ostroh, Hodonín a Lanžhot.
„V 8:35 hodin se nad Lanžhotem objevila šestice šturmoviků vedená majorem Nikolajevem, aby z výšky pěti set metrů útočila na postavení tanků a další obrněné techniky nepřítele v obci. Během čtvrtého útoku zasáhla přesná kulometná palba protivníka velitelský letoun Iljušin Il-2, který se zřítil do mokřadu na západním okraji obce,“ popsal v lanžhotském zpravodaji letecký badatel Jan Mahr.
Prameny pak dále hovoří o tom, že pilot Nikolajev z letadla vyskočil, manévr však nepřežil. Jeho tělo pak pohřbili v Hodoníně. Teď se ovšem zdá, že s Nikolajevem je vše úplně jinak.
Z letadla se zřejmě dostal střelec
Když se totiž nadšenci letos k letadlu konečně dostali, objevili v troskách i kosterní pozůstatky. Ležely pod oválným pancéřovým plechem letadla, spolu s nerozepnutými padákovými sponkami. Podle polohy ostatků členové pátracího týmu usuzují, že jde právě o tělo pilota Ivana Stěpanoviče Nikolajeva.
V hrobě na hodonínském hřbitově je tak podle brněnského vojenského historika Vlastimila Schildbergera pod Nikolajevovým jménem pohřben střelec z letounu Filipp Alexejevič Čuprov. To jemu se zřejmě po sestřelení letadla podařilo vyskočit, tragédii přesto nepřežil. Když lidé z Lanžhota tělo objevili, našli v jeho blízkosti i složku s mapami nadepsanou Nikolajevovým jménem. Přesně tak mohlo dojít k záměně.
„Je to rébus, který ovšem bude muset rozluštit naše věda,“ říká Schildberger.
Kosti z letadla zkoumají antropologové
Kosterní pozůstatky nalezené v letadle teď zkoumají vědci z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ti by mohli po analýze určit, komu skutečně patří. Podle antropoložky Evy Drozdové je to ale těžký úkol.
„Pokud bychom měli celou kostru, mohli bychom ji ztotožnit s konkrétním člověkem. Bohužel ale máme k dispozici pouze fragmenty kostí. Navíc poznamenané žárem, který po výbuchu na kosti působil,“ poznamenala.
Složitějším dělá analýzu i to, že Nikolajev a Čuprov si byli věkově blízcí. Dělilo je pouze šest let.
„Jakmile Masarykova univerzita vydá antropologickou zprávu, budeme s ruskou ambasádou řešit jejich uložení na hřbitově,“ říká Antonín Venský, předseda správní rady Nadace letecké historické společnosti, který je zároveň šéfem Muzea letecké a pozemní techniky ve Vyškově.
Po letadle se pátralo už před více než třiceti lety
Po ztraceném letadle nadšenci pátrali už v roce 1982. Tehdy se ale k troskám sovětského stroje nedostali.
„Letadlo spadlo doprostřed mokřin. A po roce 1945, kdy byl Lanžhot hodně rozbitý, lidé bažinu zaváželi troskami z domů. Byl to terén, ve kterém by si koza zlomila nohu,“ říká s nadsázkou brněnský vojenský historik Vlastimil Schildberger.
„Hladina spodní vody tehdy byla v šedesáti centimetrech. Tak jsme to vzdali.“
Na místo se vrátili až letos po extrémně suchém létě, kdy spodní voda výrazně klesla. Ze země vyzvedli listy vrtule s unašečem, motor i přístrojovou desku. Nechybělo ani spálené torzo hodinek a další drobnosti.
Nejdůležitější nález se ale skrýval pod pancířem.
