Obliba těchto jehličnanů měla tehdy prostý důvod: rostou rychle a jsou průmyslově lehce zpracovatelné. Jenže na jihu Moravy se má v budoucnu ještě oteplovat, a to těmto stromům nesvědčí.
„Chceme se věnovat hlavně lepšímu zužitkování bukového dřeva. Budeme se snažit ukázat, že je vhodné pro výrobu nábytku a stavby, a ne pro pálení,“ popsal Petr Horáček z Lesnické a dřevařské fakulty brněnské Mendelovy univerzity. Vysoká škola přitom vlastní 11 tisíc hektarů lesa v jihomoravských Křtinách. A jejich využití bylo podle Horáčka zatím rozpačité. To by se nyní mělo změnit. „Velkou část dříví prodáváme v nezpracované surové podobě. Chceme vybudovat školní lesní podnik, který lépe zhodnotí dřevo ve výrobcích,“ dodal vědec.
Situace v celém Česku je podle něj podobná jako na vysokoškolském lesním pozemku. Češi navíc nemají o dřevěné výrobky takový zájem. Naopak dávají přednost takzvaným neobnovitelným materiálům, které mají špatný vliv na životní prostředí.
„V řadě případů je dřevo ekologičtější než jiné materiály. Například u staveb je lepší použít více dřeva než betonu. Aby vznikl beton, musíme těžit vápenec, což zásadně zasahuje do krajiny. A okna vyrobená ze dřeva jsou mnohdy nejen ekologičtější, ale i kvalitnější než plastová. Bohužel jsou zatím dražší,“ konstatoval programový ředitel ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.
To, že výrobky ze dřeva nejsou nejlevnější, potvrdil i Horáček. „Čím méně výrobků ze dřeva lidé kupují, tím jsou dražší. A tím se právě opět kupují méně. Cílem je proto změnit i spotřebitelské návyky lidí,“ vysvětlil vysokoškolský pedagog.
Pomůžou nátěry i zapékání dřeva
Brněnští vědci si teď vytkli úkol veřejnost přesvědčit, že dřevo je nejenom ekologičtější, ale i kvalitnější materiál než mnohé jiné. I proto odborníci v nových laboratořích budou zkoumat, jak vlastnosti dřeva zlepšit. Zapracují tak například na zdokonalení tepelně izolačních vlastností a naopak snížení navlhavosti. Metod na to už dnes existuje řada. Od speciálních nátěrů až po prudké zapečení a následné ochlazení dřeva.
Pokusy budou dělat převážně na bukovém dřevu, které by v budoucnu vědci nejen na jižní Moravě, ale i v celém Česku rádi viděli růst více. A ač se dnes oblíbené smrky dožívají běžně věku 400 až 500 roků, za pár desítek let podle studie vědců z Karlovy univerzity hrozí Česku sucho a teplo jako u Středozemního moře, což vše může změnit.
„V Jihomoravském kraji už dnes není dostatečná zima a vlhko pro smrky. Proto jsou ve špatném zdravotním stavu a náchylné na škůdce. V budoucnu tak mohou lesy hromadně schnout, což způsobí problém v produkci dřeva, se zadržováním vody v krajině, ale i povodněmi,“ upozornil Koželouh.
Už dnes se asi padesát procent těžby smrkového dřeva odehrává nuceně kvůli klimatickým změnám či například napadení kůrovcem. „Náklady na udržení listnatých stromů budou pravděpodobně v případě vyššího tepla méně nákladné než například u smrků,“ podotkl Horáček. Nové výzkumné centrum se špičkovým zařízením funguje zčásti už přes léto. Plně však vědci práci společně se studenty Mendelovy univerzity rozjedou v nových prostorách začátkem září.
