Když se Královopolský tunel projektoval, počítalo se s cenou 3,5 miliardy. Nakonec je to bez daně 6,9 miliardy.
Nárůst kritizoval třeba Jiří Petrák, bývalý šéf české pobočky firmy Mott MacDonald, která na stavbu zpracovávala předinvestiční studii. Podle něj byla záměrně vybrána předražená varianta.
Proč Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) utratilo za tunel právě takovou částku, ale zůstává nejasné. MF DNES požádala ředitelství o rozklíčování výsledné ceny, tak aby bylo jasné, kolik stála třeba ražba tunelu, požárně bezpečnostní prvky a podobně.
Královopolský tunelPrvní tubus Druhý tubus Výška obou tubusů je 4,5 metru, šířka mezi obrubníky 8,5 metru. |
Mluvčí Nina Ledvinová ale vzkázala, že nyní není možné stanovit konečnou cenu za jednotlivé části stavby. A to ačkoliv je celková výše investice vyčíslená. "Stavba ještě není účetně uzavřena. V příštím roce bude probíhat řada dokončovacích prací," uvedla Ledvinová.
Stavba ještě neskončila, termín je až v roce 2014
Mluvčí upozornila, že podle smlouvy bude stavba ukončena až v roce 2014. Dnes se pro řidiče otevírá jenom v takzvaném předčasném režimu. Ze stejného důvodu mluvčí odmítla sdělit i cenu tunelů včetně daně.
Přitom ministerstvo dopravy, pod které ŘSD spadá, částku s DPH bez problémů sdělilo. Mluvčí ministerstva Martin Novák přišel s číslem 10,95 miliardy korun.
"Co se týče rozklíčování jednotlivých položek, k tomu je oprávněné Ředitelství silnic a dálnic," nepouštěl se ale do detailnějšího rozboru rozpočtu Novák.
Podle stavebníka Petráka se na stavbě Královopolského tunelu dalo ušetřit třeba snížením profilu či použitím levnějších technologií.
"Místo toho se vybrala jednoznačně nejhorší varianta. Nejdražší možná," řekl v rozhovoru pro MF DNES.
Samotné ŘSD vysvětluje nárůst nákladů zvýšením požárně bezpečnostních opatření, které si vyžádaly nové normy, změnou zákonů.
Přínos tunelů? O čtvrt hodiny rychlejší průjezd
Zda bude i za vyšší cenu přínos tunelů pro Brňany zásadní, se ukáže až v každodenním provozu. Podle analýzy, kterou zpracoval Útvar dopravního inženýrství Brněnských komunikací, by měli řidiči při průjezdu oblastí ušetřit minimálně 15 minut.
Ulevit by se mělo hlavně ulicím v Králově Poli a Žabovřeskách, do jejichž území tunel zasahuje. Například v Horově ulici, po které dosud jezdilo 16 tisíc vozidel denně, ubude šest tisíc aut. V Skácelově a Palackého projede o osm tisíc aut denně méně.
"Na Palackého třídě stoupl provoz v posledních letech až na 27 tisíc vozidel denně. To je o deset tisíc víc než v roce 2007," podotkla mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová.
Snížení počtu aut se očekává mimo jiné v ulicích Kollárova (z osmi tisíc vozidel denně na pět), Kotlářská (z 22 tisíc na 17) či Pionýrská (z 21 tisíc na 17).
"Samozřejmě na jiných místech intenzita dopravy po otevření tunelu stoupne," dodala Navrátilová.
Třeba v Hradecké ulici úseku Tábor - Žabovřeská vyskočí počet aut ze čtyř tisíc denně na devatenáct tisíc.
Hustější provoz bude také v úseku Hradecké mezi Žabovřeskou a Královopolskou (o šest tisíc víc), v úseku od Královopolské po Sportovní (o osm tisíc víc).
Samotným Královopolským tunelem by mělo projet třiadvacet tisíc aut denně. "Vše ale ukáže až každodenní provoz a jednotlivé situace," uzavřela mluvčí.