„Jsou tam pořádány pochody na oslavu Stepana Bandery, je tam pojmenovaná po něm jedna z hlavních ulic, také po válečném zločinci Romanu Šuchevyčovi, který se podílel na masakru ve Volyni. Vzali jste toto v úvahu při projednávání možnosti spolupráce s městem, které má takovou minulost i přítomnost?“ ptal se vedení města opoziční zastupitel Tomáš Skřička (SPD).
Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) začalo Brno se Lvovem spolupracovat hned na počátku ruské agrese. „Vyhodnotili jsme s kolegy, že naše města mají mnoho společného a z tohoto pohledu rada považuje za vhodné spolupráci uzavřít,“ reagovala primátorka. Zmínila například oblast kultury, školství nebo dopravy.
Ukrajinista z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Petr Kalina poznamenal, že je skutečně pravda, že ve Lvově existuje kult radikálních nacionalistů, jsou tam pochody či památníky. Jak sám uvedl, samotnému mu to vadí.
„Nicméně nelze na to nahlížet jen optikou, že ukrajinští nacionalisté spolupracovali s nacisty. Tato spolupráce byla dočasná, bojovali i proti nim,“ poukázal. Šlo podle něj o radikální formu nacionalismu za samostatný ukrajinský národ, který byl v té době součástí Sovětského svazu a předtím pod nadvládou carského Ruska.
Nakupujme energie z Ruska, válka je věc druhá, tvrdí brněnský lídr SPD |
Expert na postsovětský prostor Tomáš Šmíd dále zmínil, že je Stepan Bandera sice kontroverzní osobností, ale rozhodně ho nelze označit za pronacistického kolaboranta. „To je hluboká historická neznalost,“ prohlásil a upozornil, že Bandera byl i vězněm v koncentračním táboře. Dál se k výrokům SPD nechtěl vyjadřovat.
Petra Kuchyňková z Katedry mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity přiblížila, že Lvov má mnohem bohatší minulost než krátký úsek, na nějž Skřička upozornil. „Je to mimořádně kulturní město,“ sdělila. Zároveň spolupráce s Brnem podle ní může přinést ekonomické příležitosti pro byznys, zejména při rekonstrukci Ukrajiny po konci válečného konfliktu.
