Je stará sto let a na šesti stech metrech uprostřed vymýcených kopců lemuje silnici mezi Chlumem a Velkými Opatovicemi na Blanensku. Kromě své malebnosti Svárovská alej, vyhlášená v roce 2020 tou nejkrásnější v Česku, získala pozornost i kvůli tomu, že padesátka z osmi desítek lip má jít k zemi, aby tu dělníci mohli rozšířit silnici.
Spor o alej na začátku roku vyvolal velké napětí i u politiků, mimo jiné proto, že hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ještě před nástupem do funkce podepsal petici za její zachování. Dokonce se později sešel s odpůrci kácení a po schůzce vyložil na stůl možné kompromisní varianty, jak silnici opravit, aniž by alej musela k zemi.
Jenže teď už je podle zjištění MF DNES jasné, že jeho snaha skončila fiaskem, všechny návrhy šly do ztracena.
„Zvažované úpravy projektu nejsou podle technických norem možné. Pro mě je důležité, aby se při případné stavbě zachovala co největší část aleje a nová výsadba byla provedena tak, aby jí v budoucnu nehrozil podobný osud,“ přiznal neúspěch Grolich.
O povolení ke kácení ještě ani nepožádali
Spojení „případné stavbě“ je důležité. Po průtazích se totiž opět jede podle původní verze, která počítá s vykácením jedné strany aleje. „Pokud bychom to chtěli jinak, museli bychom měnit územní rozhodnutí, a na to není čas,“ vysvětlil náměstek ředitele krajské Správy a údržby silnic a bývalý náměstek hejtmana pro dopravu Roman Hanák (ČSSD).
Jenže čas jim ani tak do karet nehraje. Na začátku roku zaznívalo, že dělníci musejí nejpozději na podzim začít stavět, aby vše stihli a kraji nepropadla přidělená dotace. Je ale podzim a situace je prakticky stejná jako o osm měsíců dříve. Krajští silničáři stále nemají k dispozici ani stavební povolení, ani povolení ke kácení stromů.
Na přelomu srpna a září sice vyvěsil boskovický úřad oznámení o vydání nového stavebního povolení, dosud ale nenabylo právní moci.
Je tak pravděpodobné, že i proti němu podali kritici kácení připomínky a věc se dál odsouvá. „Bohužel stavební povolení dosud není pravomocné, proto se nemůžeme k průběhu správního řízení blíže vyjadřovat,“ konstatoval Roman Dokoupil, vedoucí odboru dopravy z boskovického úřadu.
V případě povolení ke kácení silničáři žádost ještě ani nepodali. Stále sbírají potřebné podklady. „Chtěli bychom to udělat během října,“ doplnil Hanák, který je krajským opozičním zastupitelem.
Kvůli chybějícím „papírům“ tedy nemohli ani vypsat výběrové řízení na stavební firmu, která zakázku dostane na starost. Až se tak někdy stane, vítěz stejně nemusí být znám během potřebné doby, jak dokazuje případ obchvatu Čebína na Brněnsku – největší plánované dopravní investice kraje na letošní rok.
Termíny jsou neúprosné
Novou silnici měli dělníci začít stavět v červenci, jenže ani tady se nic neděje. Neúspěšná firma v tendru na půlmiliardovou zakázku totiž podala stížnosti k antimonopolnímu úřadu.
„Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal předběžné opatření, které zakazuje uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem až do pravomocného skončení správního řízení,“ sdělila mluvčí jihomoravského hejtmanství Alena Knotková s tím, že prvoinstanční verdikt očekávají v řadu jednotek týdnů.
Jak však z její odpovědi vyplývá, kraj nebo případně neúspěšný uchazeč se ještě mohou odvolat a přijdou další průtahy.
To už ale může být pozdě. „Musí se začít stavět nejpozději za dva měsíce, jinak to nestihneme a o dotace přijdeme,“ prohlásil Hanák. Jeho slova přitom míří jak k obchvatu Čebína, kde má kraj přiklepnutou dotaci ve výši 350 milionů korun, tak k silnici vedoucí Svárovskou alejí, kde je v ohrožení 80 milionů.
A termíny jsou neúprosné. Silničáři přitom počítali s tím, že i když se začne letos stavět – jakože se nezačalo – potrvá výstavba, respektive oprava, do konce příštího roku. Vše navíc může ovlivnit i to, jak tuhá a dlouhá bude zima. Přitom právě třeba u Svárovské aleje musí být vše hotové a peníze vyčerpané nejpozději do poloviny roku 2023.
A druhá stavba? „Pokud se letos s obchvatem Čebína nezačne, evropskou dotaci už ani nelze převelet na jinou stavbu,“ podotkla Knotková. Kraji tak hrozí, že o štědré příspěvky přijde a z vlastních peněz nákladné projekty nevyřeší. Dohromady se totiž v obou dotacích jedná o 430 milionů, což je téměř polovina sumy, kterou hejtmanství každý rok vyčleňuje na opravy silnic.
Pisárecký tunel na opravu nejspíš dva roky počkáUž letos o prázdninách měli dělníci rekonstruovat technologické vybavení v Pisáreckém tunelu. A řidiči se obávali největšího dopravního omezení letošního léta v Brně, protože v plánu bylo na dva měsíce zcela uzavřít oba tubusy této spojnice k dálnici D1. Jenže Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) stále nepodepsalo smlouvu s vybranou stavební firmou. A kdy se tak stane, zatím nikdo nedokáže říct. Skupina pro koordinaci uzavírek v Brně je ale podle její šéfky Vlasty Jágerové proti tomu, aby se tunel začal opravovat a uzavřel ještě letos na podzim. A nepřichází to v úvahu ani příští rok kvůli dalším plánovaným omezením, například stavbě protipovodňových opatření kolem řeky Svratky na Poříčí nebo opravě Bauerovy ulice podél brněnského výstaviště. „Byla bych ráda, kdyby ŘSD opravu Pisáreckého tunelu odsunulo až na rok 2023,“ prohlásila Jágerová. |
