Chceme lidi zapojit do zalévání stromů ve městě, říkají tvůrci aplikace

Michal Polanský s Markem Batelkou z Brna vymysleli způsob, jak pomoci usychajícím stromům ve městě. Sami ve volném čase stromy zalévají a chtěli by k tomu přimět i další lidi. Domluvili se proto na spolupráci s Veřejnou zelení města Brna a vymysleli aplikaci, která dobrovolné zalévání zefektivní.

Není to trochu zvláštní, zalévat stromy ve městě? Od toho je přece Veřejná zeleň města a má na to lidi.
Michal Polanský: Ve městě jsou tisíce stromů, ale oni mají jen omezený počet lidí. Když uhodí vedra, nestíhají. Já jezdím do práce od Řečkovic do centra. Vždycky vystoupím na Moravském náměstí a jdu směrem na Malinovského náměstí. Procházím parky za divadlem a už delší dobu pozoruji, jak stromy schnou. S tím bychom měli něco dělat. Průměrná spotřeba je 100 litrů vody na osobu a den. Co kdyby každý ušetřil například tři litry a při procházce zalil nějaký strom? V Brně žije kolem 400 tisíc lidí, a když to bude dělat jedno procento z nich, zachráníme tisíce stromů.

A to můžou tři litry nebo pět stačit?
M. P.: Za určitých podmínek můžou. Jde o to, aby se zalévání rozprostřelo a bylo co nejefektivnější. Začal jsem studovat informace na internetu, vymyslel, jak by to šlo, a přihlásil se do projektů participativního rozpočtu. Vlastně je to můj druhý počin. Prvním byla loni topolová alej v Řečkovicích, na které jsme v dubnu stříhali pásku, a tam mě napadly ty stromy. Snažil jsem se vyčerpat maximální limit do tří milionů, abychom do něj zahrnuli co nejvíc stromů. Mezi podpořené se dostal, ale konečné hlasování přijde až v listopadu, takže uvidíme.

Po městě kolem Moravského náměstí jsou u stromů cedulky, takže se něco děje už teď.
M. P.: To je pilotní fáze. Zavolal jsem na Veřejnou zeleň, o projektu jim řekl a oni na to, že metody, které jsem našel, jsou zastaralé a že mají daleko účinnější způsob, jak stromy zavlažovat. Ale líbil se jim nápad zapojit do zalévání Brňany, takže řekli: nač čekat, zkusíme to už teď. My stromy připravíme, vy oslovíte lidi. Proto ty cedulky. Je tam info o naší společné iniciativě a QR kód na aplikaci zalejme.cz.

Připraví stromy? Jak?
M. P.: K tomu slouží speciální injektážní stroj, kterým pročechrají a provzdušní půdu a aplikují ke kořenům hydrogel, který je schopný účinně zachytit a udržet vodu. Injektážní otvor se zaplní řezankou a zalévá se do něj. Další velmi efektivní způsob jsou vaky, které se připevní ke stromům, a ty jsou schopné pojmout až 50 litrů vody a po kapkách ji předávají ke kořenům stromů. Čím víc stromů bude takto ošetřeno, tím lépe budou hospodařit s vodou, která se jim dostane. V Brně jsou to lokality Rooseveltova, Kapitána Jaroše, Smetanova, Za Divadlem, park v Maloměřicích, Mojmírovo náměstí, Čápkova ulice. Na nás je pomoci, aby se voda ke stromům dostala.
Marek Batelka: Michal mi v práci o projektu vyprávěl. Nadchlo mě to. Takže jsme vymysleli webovou aplikaci, kde by si mohl člověk najít strom, který chce zalít a který to potřebuje. Jednou z vrstev otevřených dat na internetových stránkách Brna jsou i stromy – běžné i památné. Takže jsme si řekli, že mapku lidem zobrazíme. Teď pracujeme na tom, aby si každý mohl zakliknout: byl jsem tam, nalil jsem tam tolik a tolik vody. Zatím jsme ale na začátku. Děláme to po večerech, když rodina usne.

Aplikace Zalejme.cz

Brněnská iniciativa, která má podpořit zavlažování stromů ve městě. Pomocí webové aplikace si každý může najít strom v okolí, který bude zalévat.

Aby zalévání bylo co nejefektivnější, Veřejná zeleň města Brna stromy připraví. Kolem kmene vyvrtá otvory ke kořenům a do nich vpraví gel, který zadržuje vodu. Okolí zasype štěpkou, aby voda vsákla. Dalším způsobem jsou vodní vaky kolem stromů. 

Informují o tom cedule u stromů například na ulici Rooseveltově, Kapitána Jaroše, Smetanově, Za Divadlem, v parku v Maloměřicích, na Mojmírově náměstí a v Čápkově ulici.

Do budoucna budou v aplikaci všechny stromy ve městě, informace o nich i s množstvím, kdy byly zalité a kolika litry.

Ideální je vodu ušetřit, například z mytí ovoce nebo ze sprchování, nebo použít nachytanou dešťovku. 

V současnosti se iniciátoři snaží získat peníze pomocí projektů participativního rozpočtu s názvem Ušetři vodu a zalej strom.

Takže co teď lidé na webu Zalejme.cz uvidí?
M. B.: Nyní je v aplikaci 18 500 stromů a sedmdesát až osmdesát památných, převážně ty, které obhospodařuje Veřejná zeleň města Brna. Lidé si zobrazí i data o stromu. Do budoucna bychom chtěli překlad z latiny do češtiny, kdy naposledy byl strom zalitý, jak dlouho vydrží bez zálivky. Dokážeme zajistit odkaz na Wikipedii, kde se lidé o stromech něco dozvědí. Zkoušíme vymyslet i hru ve stylu pokémonů nebo geocachingu. Může to být dobré téma na rande nebo na setkání se sousedy. Stromy za domem vypadají špatně, tak se tam potkáme večer s kbelíky. Rádi bychom aplikaci rozšířili na celé město i do měst dalších.

Bavili jsme se o stromech připravených. A co ty ostatní?
M. P.: Ty jsem zaléval celou dobu a budu je zalévat dál. Rituál cesty do práce je stejný, jen teď chodím s kanystrem. Nejlepší je vybírat si stromy, které nějakou dobu ještě vydrží ve stínu, aby se voda neodpařila. Ideální je, když mají kolem štěpku, drobné kamení nebo vyšší trávu. Primární cíl je, že nám budou lidé pomáhat se zaléváním. Ale budeme rádi, když nám pomůžou i s rozvojem aplikace. Hledáme i spojence v jiných městech, kteří by podobnou iniciativu rozjeli, protože se nám ozývají lidé z Prahy, Olomouce, Ostravy…
M. B.: Já jsem z Tišnova a už se mi tam také hlásí lidé. Jde o to, aby chodili za svými politiky a úředníky z odboru životního prostředí a přesvědčili je, že když to jde v Brně, jde to i jinde.

Má smysl zalévat i v zimě, kdy jsou stromy bez listí a nepotřebují tolik vláhy?
M. P.: Myslím, že to má smysl. Je žádoucí, aby bylo v krajině zadrženo co nejvíc vody a ta aby v ní zůstávala. A to my chceme v našem projektu, i když po troškách, podpořit.

A co kritické „hejty“?
M. P.: Všude nějaké jsou, ale je to zpětná vazba. Zamýšlíme se, jestli na nich není něco, co bychom využili. Hned první reakce byla negativní. Proč by se měla na zalévání používat čistá voda? A to nás vedlo k tomu vymyslet, jak využít vodu použitou, ale pro stromy použitelnou – bez saponátů a mýdla. Dá se třeba umístit do rezervoáru na splachování lahev a v té se voda zachytí. Nebo nemýt zeleninu a ovoce jen tak pod vodovodem, ale strčit si pod něj lavor s vodou. Když se sprchujeme, můžeme nabrat vodu ve chvíli, než se ještě namydlíme. A úplně nejlepší je dešťovka. Vychytávek je spousta a máme je i na našem webu. Ale nikoho do toho nenutíme, dá se použít i voda z vodovodu a pak třeba lidem přijde lepší ji zachytávat. A jestli nás mají za blázny? I takoví se najdou, ale těch, kteří nám fandí, je víc.