Zájem o němčinu je minimální. „Studenti zřejmě vycházejí z toho, že i v Rakousku se domluví anglicky,“ přemítá ředitel školy Stanislav Svoboda.
Nezájem panuje, přestože němčina dříve měla v česko-rakouském pohraničí silné postavení. „Teď do hodin chodí zhruba stejně dětí jako do francouzštiny nebo ruštiny,“ podotýká Svoboda.
Personalisté přitom po německy mluvících lidech doslova prahnou. Na jižní Moravě působí stovky firem s německou či rakouskou majetkovou účastí. A také společnosti, které do ciziny exportují. Schopnost domluvit se německy tak do svých požadavků začleňují nejen kvůli komunikaci s vedením či případným pracovním výjezdům za hranice. „Například i výkresová dokumentace do firem přichází z centrál v němčině,“ říká ředitel břeclavského úřadu práce Lubomír Marko.
Pomoci má nový projekt
Na podporu výuky němčiny na školách v Česku už německé velvyslanectví spolu s rakouskými kolegy rozjelo projekt Šprechtíme. I přesto za posledních pět let klesl počet těch, kteří se tu německy učí, z půl milionu na méně než 300 tisíc. „Němčina je prostě ošklivý jazyk. Má těžkou gramatiku a nečekám, že ji v budoucnu nějak využiju,“ míní student z Brna Dominik Švejcar.
Němčinu drtivě válcuje angličtina. „Je to přirozený vývoj, na který mají velký vliv například IT technologie, v nichž jsou veškeré odborné názvy v angličtině. To stejné platí pro počítačové hry, u nichž studenti tráví volný čas. K tomuto jazyku proto tíhnou více,“ vysvětluje Jaroslav Glier, ředitel Střední průmyslové školy Edvarda Beneše a Obchodní akademie v Břeclavi.
Tady by letos ty, kteří maturovali z němčiny, spočítal na prstech rukou. Víc se podle něj o znalost němčiny snaží žáci na učilištích. „Například v tříletém oboru kadeřnice, kde ví, že budou mít klientelu z Rakouska,“ podotýká.
Personalisté berou znalost němčiny za velkou výhodu za všech okolností. Naprosto nezbytná je pak pro uchazeče o vyšší pozice, ale také ty, kteří chtějí pracovat v určitých oborech. Pokud umí německy například absolvent technického oboru, může mít dobře placenou práci okamžitě. A pokud se znalost jazyka potká s odbornými schopnostmi, sáhnou po něm i za hranicemi. „Dobří lidé, kteří mají odvahu riskovat a mluví německy, končí v Rakousku, kde je přímá mzda daleko vyšší než u nás,“ potvrzuje šéf znojemské firmy Laufen Ladislav Dvořák.
Nová práce? Důležitá je slovní zásoba
Představa, že si při práci v Rakousku lidé vystačí s angličtinou, je podle Lubomíra Marka mylná. „Čistě rakouské firmy určitě nemají jako komunikační jazyk angličtinu,“ upozorňuje.
Ve Znojmě studium jazyků podporují už několik let. Radnice proplácí úspěšně složené kurzy z angličtiny i němčiny. Konkrétně žákům základních škol, studentům středních a vysokých škol, ale i čerstvým absolventům s trvalým bydlištěm ve Znojmě. V rozpočtu na letošní rok je na to vyčleněna částka jeden milion korun. Jde o peníze, které do městské kasy přitékají z hazardu.
„V uplynulých třech letech, co projekt běží, zatím využilo možnosti proplacení asi 170 studentů,“ podotýká mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková. Podle šéfa břeclavského úřadu práce je důležité s dobrou slovní zásobou do práce už nastoupit. Firmy totiž nejsou příliš ochotné investovat do doučování. „Vstřícné jsou maximálně u odborné terminologie,“ míní Marko.
Co do významu, kladou společnosti angličtinu a němčinu na stejnou úroveň. Českoněmecká obchodní a průmyslová komora před rokem dělala dotazník mezi 275 firmami s německou či rakouskou účastí, které působí na trhu. Němčinu a angličtinu téměř 90 procent z nich považuje za důležitou kvalifikaci. A oběma jazykům dávají stejný význam. Znalosti ruštiny považovalo za významné pouze 21 procent dotázaných, u francouzštiny to bylo jen sedm procent.
