Stovky milionů korun nalil Jihomoravský kraj v posledních letech do zdravotnické záchranné služby. Za 400 milionů koupil sedm desítek sanitek a moderní vybavení. Za 300 milionů postavil tři nová výjezdová stanoviště v Brně, další otevře letos ve Znojmě. V červnu navíc poskytl 10 milionů na mimořádné odměny pro lékaře.
Přesto záchranka připomíná Papinův hrnec, který má každou chvíli vybouchnout. Ve čtvrtek dokonce část odborářů, k nimž se přidalo přes 200 z 500 zaměstnanců v terénu, vyhlásila stávkovou pohotovost (psali jsme zde).
Hlavním důvodem je prý šikana od inspektorů, personální kiksy a systémové změny, jež vyústily v nesnesitelnou atmosféru a odchod celé řady kvalifikovaných lékařů. Vzbouřenci požadují odvolání ředitele Milana Klusáka a jeho náměstka pro přednemocniční péči Rudolfa Zvolánka.
„Komunikace s nimi úplně selhala,“ tvrdí šéf protestující odborové organizace Bohuslav Zrza. „Doufáme, že teď už s tím kraj, který je náš zřizovatel, něco udělá. S hejtmanem Michalem Haškem jsme se zatím sešli jen jednou na začátku května, další schůzky zrušil,“ dodal.
Hašek, který ve čtvrtek provázel na návštěvě Znojemska premiéra Bohuslava Sobotku (oba ČSSD), se proti tomu prostřednictvím mluvčí kraje ohradil.
„Je velmi zvláštní, že stávková pohotovost byla vyhlášena den předtím, kdy měl pan Zrza s hejtmanem jednat. V tomto týdnu ale dlouhodobě plánovanou schůzku odmítl,“ podotkla mluvčí Eliška Holešinská Windová. Stejně tak i vedení záchranky tvrdí, že jednat nechtěli právě odboráři. Všechny strany se však shodují na jednom - pacienty prý spory neohrozí.
Problémy gradovaly dva roky
Napjatou situaci budou obě strany sporu řešit na společné schůzce za účasti vedení kraje 9. srpna.
„Důvody, proč chceme s hejtmanem jednat, gradovaly zhruba poslední dva roky. Patří k nim odchody lékařů, trestání zaměstnanců, podivná výběrová řízení a hlavně inspektoři provozu, kteří nás stresují,“ popsal Zrza.
„Přijedou na výjezd a první je zajímá, jestli máme správné boty a bundu při předávání pacienta. A to i v tropických vedrech. Pokud to tak není, dostaneme zápis za porušení pracovní kázně. Takových věcí je celá řada. Lidé pracují pořád ve stresu,“ poznamenal.
Tresty hrozí i za překročení rychlostních limitů, které jsou podle odborářů nastavené nesmyslně a nikdo je s nimi neprojednal.
„Když máte zapnutou houkačku a kličkujete mezi auty, nekoukáte na ručičku tachometru. Snažíte se být co nejrychleji u pacienta. Na druhou stranu po nás vedení chce, abychom se pod majákem vraceli z výjezdů, což nám připadá nesmyslné,“ prohlásil Zrza.
Kvůli sporům s vedením odchází po 12 letech z jihomoravské záchranky do jiného kraje i lékařka výjezdové posádky a bývalá vedoucí letecké záchranné služby Jolanta Mácová.
„Za celou dobu na mě nepřišla jediná stížnost. Pak jsem se dostala jako vedoucí letecké záchranky do konfliktu s vedením a byla jsem sesazena pro hrubé porušení kázně. Je to nesmysl a mohu to dokázat. Mám schovanou mailovou korespondenci,“ tvrdí.
Cílená kampaň, tvrdí vedení
Protestujícím vadí i to, že vedení ruší výjezdní stanoviště s lékaři. Ta podle nich skončila v Mikulově, ve Slavkově a Velkých Opatovicích.
„V Brně už je jen jedno takové stanoviště, v Hodoníně slouží jen přes den, v Bučovicích nepravidelně. Lékaři pak musejí jezdit z těch vzdálenějších, což může znamenat zdržení až deset minut,“ řekl místopředseda odborů Stanislav Feit.
Ředitel záchranky byl ještě ve čtvrtek na dovolené, stejně jako kritizovaný náměstek, ale zbylí členové vedení obvinění odborářů odmítli jako nátlakovou akci.
„Vnímáme to jako vyvrcholení více než jeden a půl roku trvající kampaně některých zaměstnanců. Jde o obecné proklamace bez uvedení konkrétních příkladů, které by dokladovaly příslušná tvrzení,“ napsali v prohlášení.
Podle nich není fluktuace na záchrance, kde nyní chybí 21 lékařů z potřebných 92, o nic větší než jinde. Letos jich do června nastoupilo na různé úvazky už osm, v srpnu a září přijdou další čtyři.
A v pořádku je podle vedení i činnost inspektorů provozu. „Zjistili nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vybavení aut zdravotnickým materiálem, chování zaměstnanců vůči sobě i pacientům a při poskytování zdravotní péče,“ jmenují prohřešky.
