Hned v několika lokalitách se v příštích letech rozrostou zhruba šestapůltisícové Bučovice na Vyškovsku. Kvůli rozsáhlé výstavbě domů a bytů je nutné vybudovat i doprovodnou infrastrukturu v podobě silnic a chodníků nebo zajistit místa pro děti ve školách.
Jenže to není vše. Odborníci i politici – stejně jako v mnoha jiných městech a vesnicích po celé jižní Moravě – musí myslet i na jeden na první pohled ne zcela zřejmý důsledek. Příliv lidí znamená navýšení množství odpadních vod, a tedy výraznější nápor pro místní čistírnu, která by se mohla dostat za hranici své kapacity.
Vodovody a kanalizace Vyškov proto chystají její rozšíření o více než třetinu. „Kapacitu čistírny odpadních vod navýšíme ze stávajících 9 860 na 13 740 ekvivalentních obyvatel (EO),“ upřesňuje výrobně-technický náměstek vodáren Karel Hájek. Jednotka EO vyjadřuje průměrného člověka, který denně produkuje 150 litrů odpadních vod.
„Takzvaná intenzifikace umožní čistit zvýšené množství těchto vod spojené s nárůstem počtu obyvatel v důsledku aktuálního stavebního boomu,“ podotýká Hájek.
Zahájení prací v bučovické čistírně, do níž přitékají nečistoty také z místních částí Černčín, Marefy, Kloboučky a Vícemilice, je v plánu v roce 2025. Potrvají asi osmnáct měsíců. Dělníci se však do nich pustí jen v případě, že se podaří získat evropskou dotaci a pomůže i město. Odhady nákladů se totiž pohybují od 120 do 150 milionů korun.
Navýšení kapacity čistírny má být postupné, naplno se podle předpokladů rozjede až v roce 2035. V té době už budou minimálně některé projekty bydlení hotové.
„Počítá se s lokalitami Středopily, bývalé UP závody, Vyškovská a U Škol, což je 136 bytů a 193 rodinných domů. První můžou být hotové už za dva až tři roky. A k tomu všemu se přidá i individuální výstavba,“ hlásí mluvčí Bučovic Martina Hašková.
Práce spojené s navýšením kapacity čistírny dělníci sice zvládnou v jejím stávajícím areálu, jenže ten se nachází na západě Bučovic v sousedství silnice první třídy I/50 i železnice. Celou lokalitu čeká velký stavební ruch právě kvůli tomu, že ve stejné době začnou silničáři stavět obchvat města a železničáři zase modernizovat trať.
Investice po celém kraji
Na více nečistot odvíjejících se od nárůstu obyvatel reagují vyškovské vodárny i v Hruškách a Rousínově. V prvním případě půjde o navýšení kapacity o necelou čtvrtinu, ve druhém dokonce o téměř 80 procent.
Podobné scénáře se v kraji pochopitelně netýkají jen Vyškovska. Třeba Vodovody a kanalizace Břeclav se postupně pustí do rozšiřování v Pohořelicích, Hustopečích a Velkých Pavlovicích. V prvním městě začnou zřejmě už letos. „Čistírny jsou už nyní přetížené nebo se tomuto stavu rychle blíží. Důvodem je rozvoj v těchto lokalitách, bobtná počet obyvatel i podnikatelská sféra,“ uvádí mluvčí vodáren Eliška Windová.
Své o hraničním stavu čistíren vědí také ve Vodárenské akciové společnosti, která je provozovatelem sítí na Blanensku, Brněnsku a Znojemsku. I tam v poslední době řešili navýšení kapacit, u dalších zařízení jej plánují. Na Blanensku jde namátkou o Boskovice, na Znojemsku o Citonice a Vranov nad Dyjí. Na Brněnsku se týkalo Židlochovic, v přípravě jsou rekonstrukce v Tetčicích, Střelicích nebo Březině.
Vodárenská připravuje zkapacitnění čistíren společně s vlastníky objektů a dalších sítí. „A to na základě plánů financování úprav a aktuálního stavu nebo potřeby nových zařízení. Vychází se tedy z nutnosti rekonstrukce v rámci pravidelné obnovy nebo například ze stáří technologií či plánovaného rozvoje. Právě ten zahrnuje stavby nových domů a podnikatelských objektů v lokalitě, kdy stávající zařízení už nestačí pojmout předpokládané množství odpadní vody,“ zmiňuje mluvčí Vodárenské Iva Librová.
Někde stále spoléhají na jímky
Na rozdíl od jiných lokalit je teprve ve fázi úvah o modernizaci čističky dobrovolný svazek obcí Vodovody a kanalizace Bílovicko. Jeho členy jsou Řícmanice, Ochoz u Brna, Kanice a Bílovice nad Svitavou, na jejichž území se zařízení nachází.
Právě z těchto vesnic do něj proudí nečistoty, které už pomalu nestíhá zpracovávat. „V obci máme stop stav pro developerskou výstavbu. Mohou se dokončit maximálně jeden dva domy v proluce, ale rozhodně ne velký projekt s pěti a více objekty,“ upozorňuje místní starosta Miroslav Boháček (STAN).
V obci přitom disponují několika velkými volnými plochami. Než je však developeři dostanou do péče, je třeba čistírnu rozšířit tak, aby se s narůstajícími odpadními vodami dokázala vypořádat. Bílovičtí chtějí docílit maximální možné kapacity hlavně s ohledem na očekávaný budoucí rozvoj lokality, jenž se ale zřejmě promítne v delším horizontu 20 až 30 let. „Neočekáváme proto rozšíření čistírny dřív než do deseti let,“ podotýká Boháček.
Ve zcela jiné situaci než zmiňované obce a města se nachází některé jihomoravské vesnice, jejichž obyvatelé se doteď musí spoléhat na jímky. Takovým případem je například Borač na Brněnsku. Projekt výstavby čističky tam v tuto chvíli mají teprve na papíře, nedávno pro něj získali povolení. Uskutečnění letitých plánů naráží hlavně na peníze.
„Vybudování čistírny může i kvůli složitosti terénu vyjít odhadem na 150 milionů korun bez daně, tak nákladnou stavbu nejsme schopni utáhnout. Levnější možností jsou domácí čistírny, těm ale není nakloněný Jihomoravský kraj,“ nastiňuje varianty starosta Borače Jaroslav Uher (nez.) s tím, že bez dotací se neobejdou. O finálním řešení problému teprve rozhodnou.
