Běžecká trať plná překážek jako kluzké stěny, nošení břemen či zdolávání ručkovacích konstrukcí, navíc za každého počasí je pro někoho nepředstavitelný zážitek. Pro mnohé nadšence závodu Spartan je to už životní styl.
Mezi ně patří i Brňanka Tereza Šolcová, která je už deset let hlavní organizátorkou Spartan běhů nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Polsku či Maďarsku. Na brněnský závod na Masarykově okruhu, který se koná o víkendu, je už přihlášeno několik tisíc dospělých a dětí.
V čem je Spartan Race specifický?
Spartan je překážkový běžecký závod, při němž závodníci zdolávají překážky jako překonávání kluzkých a šikmých dřevěných stěn, nošení břemen, hod oštěpem, šplhání na laně nebo zdolávání ručkovacích překážek. Za jedinečný ho považuji v tom, že při něm musí závodník kombinovat zapojení síly, techniky a běhu a nemusí vyhrát ten nejrychlejší. Stává se, že se zúčastní výborní běžci, které ovšem zpomaluje neznalost techniky na zdolávání překážek. Spartan už dnes pro mnohé není jen závod, ale životní styl. Tvoří se při něm přátelství a utužují rodinné i pracovní vztahy.
Musí se závodníci speciálně připravovat?
To samozřejmě záleží na tom, jakou úroveň chce člověk zdolat a v jaké je kondici. Úrovně jsou tři: sprint, který se běží pět kilometrů s 20 překážkami, pak úroveň super, ta má 10 kilometrů a překážek je 25 a poslední je beast, která má 21 kilometrů a 30 překážek.
Komu je závod určen?
Sprint je určitě vhodný i pro nováčky nebo ty, kteří mají ze závodu strach a nějak speciálně se na něj nepřipravili. Samozřejmě to pro ně nebude procházka růžovou zahradou, ale zvládnout se to dá. Říkáme jim: Pojďte si to zkusit, my vám pomůžeme! Je možné běžet i ve speciální startovací vlně se Spartan ambasadory, kteří mohou poradit, jak se překážka dá zdolat. Zároveň při každé překážce stojí dobrovolník, který závodníky motivuje k překonání svého strachu. Naše motto je, že lidem pomáháme vstát ze židle a vystoupit z komfortní zóny. Ty vyšší úrovně pak určitou míru přípravy vyžadují. Chceme však, aby lidé překonávali sami sebe, překonali svoje limity a aby jim naše trať ukázala, že se překážky dají zdolat jak na trati, tak i v jejich životě.
Česko má vicemistryni světa ve Spartan Race. Rozhodla poslední překážka![]() |
Proč jste si vybrali Masarykův okruh?
Snažíme se reagovat na poptávku našich závodníků, kteří vyhledávají nové lokality a různé terény. V minulosti jsme pořádali závod na maďarském Hungaroringu, což je taky závodní okruh, a mělo to velký úspěch. Jsem proto moc ráda, že se nám i v Brně s Automotodromem podařilo domluvit spolupráci. Zároveň se samotný závod nebude běžet na asfaltové trati, ale v jiných částech areálu a taky v okolních lesích. Výhoda toho, že se uskuteční na okruhu, je, že diváci budou mít dobrý výhled na více častí závodu. Vstup pro diváky je mimochodem zdarma.
Bude ještě v něčem tento brněnský závod jedinečný?
Je to jediný takzvaně „Trifecta Weekend“ Spartan v České republice. Spočívá v tom, že závodníci mohou zdolat všechny tři úrovně za jeden víkend a získat speciální medaili. Máme už 500 registrovaných Trifecta závodníků. Dále je na něm výjimečné ještě to, že poprvé v kategorii sprint poběží vlna závodníků s Richardem Hynkem, který dvakrát po sobě vyhrál mistrovstvísvěta v Spartan Trifectě v řecké Spartě. Je to obrovská ikona, velmi sympatický kluk a jedinečná příležitost pro závodníky, kteří s ním poběží.
Jakou překážku je podle vás nejnáročnější zdolat?
To je těžká otázka. (směje se) Každá si vyžaduje určité techniky na zdolání, ale řekla bych, že nejvíc dává soutěžícím zabrat hod oštěpem. Ten většinu závodníků potrápí. Naši elitní závodníci to už sice mají dobře natrénované, ale například minulý rok se soutěžilo v Orlických horách a během závodu intenzivně pršelo, takže ani některým nejlepším se to nepodařilo.
Dostávají soutěžící penalizaci za nezdolání překážky?
Ano, za každé nezdolání je to buď penalizační běžecké kolečko, nebo 30 angličáků. Pro elitní a age group (skupiny rozdělené podle věku – pozn. red.) skupiny je to vždy kolečko navíc, ti si nemohou vybírat.
Sama závodíte?
Poprvé jsem běžela v roce 2013, na prvním Spartan závodě v Česku. Teď je moje předsevzetí si každý rok zaběhnout aspoň jednou, ať pořád prožívám pocity, které mi to přináší. Když člověk překoná překážku, která pro něho byla obtížná, má ze sebe ohromnou radost, která se nedá slovy popsat. To si člověk musí prostě zažít. Teď už neběhám tak moc, ale aspoň na jednom závodě ročně se to snažím udržet.
Stala se vám jako organizátorce i nějaká nepříjemná zkušenost?
Na každém závodu se něco děje. S týmem už to děláme deset let, vždy si myslíme, že nás nic nepřekvapí, a stejně se něco objeví. (směje se) Díky tomu je to podle mě ale zajímavé a drží nás to pohromadě. Všichni jsme velmi aktivní a nedokážeme sedět a nic nedělat. V den závodu jsme třeba zjistili, že je uzavřené něco, co by mělo být otevřené. Stávají se samozřejmě i věci, kterým bychom se nejraději vyhnuli, jako úrazy. Ty jsme už za ty roky minimalizovali a bezpečnost je pro nás na prvním místě. Vždy se snažíme, aby závodníci o těchto případných problémech nevěděli, měli co nejlepší zážitek a odcházeli spokojení.
Je někdo, komu byste Spartan Race nedoporučila?
Maximálně někomu, kdo nemá rád aktivity venku nebo nevyhledává masové akce. Ale my vítáme každého, kdo chce přijít. Naši trať pokořují i handicapovaní sportovci, takže když člověk vidí, že ho předbíhá běžec s jednou nohou o berlích, tak si snad každý řekne, že to musí zvládnout.
24. září 2018 |