ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: ČEZ

Brno chce na střechách domů postavit solární elektrárnu za 1,2 miliardy

  • 27
Nedaleko brněnského letiště už více než dekádu funguje solární elektrárna, rozlohou i výkonem čtvrtá největší v Česku. Vedení Brna má ještě smělejší plány – dvakrát výkonnější solární park za 1,2 miliardy korun postavit na střechách městských budov. Další, včetně soukromých objektů, chce postupně do systému přidávat.

„V tento moment máme vytipováno asi 120 budov o rozloze 120 tisíc metrů čtverečních. Už loni jsme ve spolupráci s vědeckým institutem Czech Globe a odborníky z brněnského VUT stvořili interaktivní mapu osvitu, dokážeme tak určit, které střechy jsou nejvhodnější,“ podotkl náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Mezi vytipovanými jsou školy, školky či budovy městských firem.

Ambiciózní projekt dostala na starost právě jedna z nich, SAKO Brno, jíž šéfuje Hladíkův stranický kolega Filip Leder. Městský podnik má celý solární park provozovat a prodávat elektřinu lidem či institucím v jednotlivých budovách, jejichž střechy pokryje fotovoltaika.

Výkupní cenu chtějí nastavit tak, aby měli důvod se do systému časem zapojit i ostatní – Brňané bydlící mimo městské domy či developeři, jimž se vyplatí si na střechy umístit panely a zároveň z nich odebírat elektřinu pro spotřebu domů.

„Náš cíl je vytvořit virtuální elektrárnu, do které může dodávat elektřinu kterýkoliv Brňan,“ sdělil náměstek.

Podle něj plán nejde do konfliktu s tím, že město už dotuje výstavbu zelených střech. „Naopak se záměry doplňují,“ tvrdí Hladík s tím, že například část střechy může být zelená, část pokrytá panely.

Nadbytečnou energii budou akumulovat

Systém chce Brno vyladit tak, aby množství vyrobené elektřiny odpovídalo spotřebě daného domu. Pokud ale bude v určitém období více svítit, a energie se proto vyrobí nadbytek, městská firma ji „nashromáždí“, aby jen levně neodtékala do sítě. A naopak když slunečního svitu bude méně, nedostatek vykompenzuje výroba elektřiny v turbíně, kterou SAKO provozuje.

„Možná pořídíme ještě jednu,“ uvedl Leder.

Pokud vše klapne, vytvoří tak alespoň pro část města soběstačný systém v dodávkách elektřiny. A to vítá i energetický expert ekologického Hnutí Duha Karel Polanecký.

„Je to logický krok. Brno má výhodu, když je tak připravené na žádost o dotaci,“ prohlásil.

Jenže právě tady tkví největší problém obřího projektu – peníze. Brno chce z dotací získat polovinu uvažovaných nákladů, což se podle Polanského může podařit, i tak by ale chyběla obří suma 600 milionů. A to je zvlášť v covidové době masivní zatížení brněnského rozpočtu.

Dluhopisový podíl pro každého

Leder však tvrdí, že to nebude třeba. Investici, s níž chtějí začít už letos a pokračovat v dalších letech, zaštítí sama městská firma. Řeší se možnost úvěru.

„Nemusíme na něj dosáhnout, proto zvažujeme i variantu, že vydáme dluhopisy. Každý by si tak mohl koupit podíl na své elektrárně,“ přiblížil Leder.

Pro investory se otevírá možnost zhodnotit své úspory. Jak výhodně, to se teprve uvidí. Nicméně díky tomu, že je SAKO stoprocentně vlastněné městem, dá se očekávat, že rozhodně ne příliš rizikově.

Projekt by se mohl stát i byznysem pro mnohé firmy, které se zabývají výrobou a provozem fotovoltaických panelů. SAKO totiž dosud žádnou solární elektrárnu neprovozuje – tento více než miliardový plán je pro něj zcela novou zkušeností. I tak se Leder dušuje, že s žádným zapojením externích firem formou výpomoci nepočítá.

„Máme hodně energetických odborníků,“ uvedl.

Fotovoltaikou chce i kraj ušetří deset milionů ročně

Kromě Brna se stejným směrem vydává i Jihomoravský kraj, kde také lidovecký náměstek Jan Zámečník s pirátským kolegou z krajské koalice Lukášem Dubcem dali do kupy seznam třiceti budov, na něž chtějí umístit panely za desítky milionů.

Mezi nimi jsou domovy pro seniory, střední školy či nemocnice. Podle obou politiků však tento plán s projektem Brna nesouvisí, ani neplánují navazovat spolupráci se společností SAKO. Každá krajská budova a její elektrárna totiž má fungovat samostatně, na rozdíl od propojené brněnské soustavy.

„Vyrobená elektrická energie by měla pokrýt větší část spotřeby ve vytipovaných objektech. Kromě panelů plánujeme do budov umístit také baterie, které dokážou uchovávat nadbytek vyrobené energie a případně při nedostatku zařízení dozásobit. Věřím, že se nám vše podaří zprovoznit letos nebo příští rok,“ podotkl Dubec s tím, že roční úspory má kraj spočítané na zhruba deset milionů korun.