Gotické rukopisy Elišky Rejčky jsou po 240 letech opět k vidění v Brně

Vzácné gotické rukopisy zdobené zlatým písmem mohou lidé ode dneška vidět na mimořádné výstavě na hradě Špilberk. Po 240 letech se tyto manuskripty, které nechala před 700 lety zhotovit zakladatelka brněnského kláštera Eliška Rejčka, podařilo přesunout z Vídně do Brna.

„Eliška Rejčka je nechala zhotovit na své náklady a darovala klášteru cisterciaček. Jsou vyrobeny ve velmi kvalitních dílnách a dodnes jsou to jedny z unikátních památek gotické knižní malby ve střední Evropě,“ popsal kurátor výstavy Petr Vachút.

Rukopisy obsahují běžné liturgické texty, které potřeboval každý středověký klášter, vynikají však právě mimořádnou kvalitou zpracování.

V jednom z nich si zájemci mohou i listovat, protože se jedná o kopii. U originálů stejně starých jako celý starobrněnský klášter musí být dodrženy na výstavě velmi přísné podmínky.

„Kvůli tomu, že jsou mimořádně cenné a křehké, musíme udržovat optimální teplotu a vlhkost jak ve vitrínách, tak v celé místnosti. Zvláštní důraz klademe i na minimální osvětlení,“ vysvětlil ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. Pro návštěvníky je výstava na Špilberku otevřena od 1. června do 20. srpna.

Průzkum hrobky české královny Elišky Rejčky přinesl další tajemství

Samotná snaha o převoz knih do Brna nebyla vůbec jednoduchá. „Do Brna se nám je podařilo dostat kvůli takové malé muzeální drzosti,“ popisuje v žertu Šolc.

„Vídeňskou knihovnu jsme k vypůjčení přesvědčili díky významnému 700. výročí založení kláštera na Starém Brně Eliškou Rejčkou. Do Vídně jsme poslali dopis s žádostí, pak následovaly dvě nebo tři schůzky přímo ve Vídni, kde jsme si vyjasnili podmínky. Paní ředitelka Rakouské národní knihovny nám následně dokonce gratulovala k tomu, že se nám vypůjčení podařilo domluvit,“ vyzdvihl.

Vedle čtyř rukopisů, které do Brna dorazily z Vídně za přísných bezpečnostních podmínek, návštěvníci uvidí i další dva, které střeží Moravský zemský archiv a jeden pak také Benediktinské opatství v Rajhradě.

Lidé uvidí i obraz madony, která ochránila Brno před Švédy

Dále si zájemci mohou prohlédnout část sochy Elišky Rejčky, která byla objevena pod podlahou starobrněnského kláštera.

„Sochu vytvořil sochař Andreas Švajgl, který na ní vyobrazil klečící Elišku Rejčku s modelem baziliky Panny Marie v jejích rukách. Dochoval se jenom model baziliky, dřevěná socha Elišky byla zničená neznámým francouzským vojákem z Napoleonových vojsk,“ přiblížil Vachút.

Na výstavě návštěvníci uvidí i obraz byzantské Madony svatotomské, který si se sebou přinesli augustiniáni po příchodu do kláštera poté, co byl rozpuštěn řád cisterciaček. Madoně je připisována zásluha za ochránění Brna před dobytím Švédy.

„Nevystavujeme originál, ale přesnou repliku z roku 1948. Původní obraz visí v bazilice v čtyřmetrové výšce, takže je skoro nemožné se na něj pořádně podívat,“ dodal Vachút.

Dvoumetrová Rejčka ve „svých“ Hustopečích

Nádvoří Domu u Synků v Hustopečích na Břeclavsku nově zdobí fontána s téměř dvoumetrovou sochou královny Elišky Rejčky. Zástupci města ji odhalili dnes, přesně 700 let poté, co Rejčka věnovala tehdejší trhovou ves Hustopeče nově založenému cisterciáckému klášteru na Starém Brně.

„Eliška Rejčka zakoupila Hustopeče, Starovice a Starovičky 15. května 1323 a 1. června téhož roku je věnovala cisterciáckému klášteru. Od zprávy o věnování Hustopečí klášteru se odvíjí i určení založení kláštera, zakládací listina kláštera na Starém Brně neexistuje,“ uvedla dříve ředitelka hustopečského muzea Soňa Nezhodová.

Fontána představuje Elišku Rejčku, jak drží v ruce džbán a u nohou má sedm lilií. Voda teče z džbánu a tryská i z jednotlivých květin, které jsou znakem cisterciáckého řádu. Autorkou sochy je polská sochařka Ewa Ross – Baczyńská.

Náklady na bronzovou sochu s fontánou byly okolo milionu korun, které ušetřilo městské muzeum ze svých příjmů.