Včetně 29 městských částí proteče pokladnou města téměř 16 miliard korun, nejvíce v historii. Loni to bylo 13,7 miliardy. Pro samotné statutární město se v rozpočtu počítá s příjmy 11,8 miliardy korun a výdaji 14,6 miliardy korun. Loni magistrát utratil 11,8 miliardy. Skoro třímiliardový rozdíl v příjmech a výdajích pokryjí dotace i přebytky let minulých.
„Počítáme s tím, že zhruba 4,6 miliardy korun proinvestujeme. Hradíme projekty, které už jsou rozjeté, například rekonstrukci Janáčkova divadla či koupaliště Riviéra, přeložku tramvaje do Plotní ulice, nástavby a přístavby škol, ale třeba i schody na Denisovy sady,“ uvedl náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL). Dalších 200 milionů půjde na dorovnání výdajů Dopravního podniku města Brna. Celkově vzrostou provozní výdaje města o téměř půl miliardy korun.
Více peněz půjde na vyšší odměňování úředníků a zaměstnanců příspěvkových organizací. O 197 milionů korun víc pošle město jednotlivým městským částem. Podle Hladíka to dělá v průměru 10 procent navíc oproti letošnímu roku. Jen 67 milionů dostanou radnice na investice, o kterých si mohou samy rozhodnout.
Podle starosty městské části Brno-sever Martina Malečka (SOL) jsou peníze navíc milé, ale zas tak vidět nebudou. „V našem případě se jedná o zhruba pět milionů korun, ale z velké části je spolkne navýšení platů. Fakt je, že kdybychom je nedostali, museli bychom peníze vzít jinde,“ doplnil Maleček.
Ačkoliv vedení města deklaruje vyrovnaný rozpočet, zbude na konci roku 2018 Brnu dluh téměř 4 miliardy korun. „Váže se k dřívějšímu období a město jej pravidelně splácí částkou 300 milionů korun a snižuje ho,“ doplnil Hladík.
