Tušil jste, že jednou budete vlastnit Grandhotel, který byl v Brně pojmem?
Zamlada, asi před 25 lety, jsem tam pracoval v kasinu jako krupiér. To, že ve finále celou nemovitost koupím, by mě tehdy nenapadlo. Bylo to pro mě uzavření takového životního koloběhu. Splnil jsem si sen. Hotel je ve velmi dobrém stavu, ale je to Šípková Růženka. Máme v plánu v průběhu příštích pěti let ještě zvýšit standard. A také bychom tam chtěli vrátit kasino, které ve velkých hotelech v zahraničí bývá. Zastupitelstvo městské části už ve dvou ulicích živé hry schválilo, vše ale závisí na povolení magistrátu.
Richard Saliba.
A co Jalta? Dlouho to vypadalo, že je neprodejná. Dokola padaly argumenty s narušenou statikou a příliš nákladnou rekonstrukcí. Teď jste tady vy a chcete dům za 101 milionů koupit. Jak to?
Je to velmi jednoduché. Už jsme takto opravili po Brně několik nemovitostí. Byly to opuštěné ležáky, lidé v nich neviděli ten potenciál. Domy v centru mám rád, zajímám se o ně, je to vlastně můj koníček. Dbám na to, abych osobně dohlížel na rekonstrukci a náklady. Jaltu chceme vrátit Brňanům, zajistit, aby opět ožila. Nemovitost není ve stavu, že spadne. Aby mohla být kompletně zaplněna nájemníky, musí se ale statika dát do pořádku. Jsme na to připravení. Finančně to vychází, byť návratnost bude o pět či sedm let delší. Chceme do rekonstrukce investovat kolem sta milionů korun.
Jaltu plánujete spravit do dvou let. Je to realistický odhad?
Ano. Když to porovnáme s jinými nemovitostmi, které jsme už spravili, podařilo se to v podobné době.
Richard Saliba
|
Jak přesně s ní chcete naložit?
Chceme ji vrátit ke stejnému účelu, k jakému sloužila za první republiky. Byla postavená jako administrativní, ubytovací a obchodní prostor. V první fázi chceme otevřít dolní pasáž s obchody směrem k hotelu International a Dominikánskému náměstí. Obnovíme a pronajmeme také kanceláře. Některé z nich vrátíme do původního stavu – byly to byty. Budova tak bude žít skutečně celý den, a ne jen v pracovní době. Jediné, v čem si zatím nejsme jistí, je kino. Je to velký prostor, který by byla škoda nevyužít. Jsme otevření k jednání, třeba se někdo objeví, ať by to bylo právě kino, divadlo, nebo jiné společenské využití.
Je Jalta mezi vašimi nemovitostmi v něčem unikátní?
Byla opuštěná 12 let, což tomu místu hodně uškodilo. Mladší generace vůbec netuší, co to pasáž Jalta je. Bude docela náročné ji do povědomí lidí vrátit, ale věříme tomu.
Ministerstvo kultury rozhodlo, že Jalta není památka, i když dlouho na seznamu byla. To ale neznamená, že ji úřady nemohou opět zpamátnit, tentokrát správně. Opravovat „nepamátku“ je levnější. Chcete dosáhnout toho, aby to tak zůstalo?
Jalta sice momentálně památkou není, ale chceme k ní přistupovat, jako kdyby byla. Budova není v úplně nejlepším stavu, ale po stránce estetiky a funkčnosti tam nechceme měnit nic. I interiér zůstane stejný. Většina našich předchozích nemovitostí navíc má památkovou ochranu, takže s tím máme zkušenosti. Snažíme se k nim přistupovat stejně jako odborníci – chceme zachovat historický prvek pro další generace, nikoliv ho zničit. Že to je dražší, to k tomu patří. Když jsme koupili palác Padowetz, byl kompletně opuštěný. Na dobových fotkách jsem si třeba zjistil, že na střeše vlála vlajka, tehdy rakousko-uherská. Tak jsem tam stožár vrátil. S českou vlajkou. To samé jsme udělali u Grandhotelu a stejné to bude také u Jalty. Je potřeba, abychom na to, co v Brně máme, byli hrdí.
Předtím jste provozovali cestovní kancelář Horizont Travel, která nabízela mimo jiné timesharing – tedy možnost spoluvlastnit výletní nemovitost v zahraničí. Vaše tehdejší podnikání ale provázela kontroverzní pověst a někteří klienti tvrdili, že byli v časové tísni vmanipulováni k podpisu smlouvy na prodejních akcích, kam byli pozváni pod záminkou výhry. A dovolená pak byla ve výsledku mnohem dražší než ta klasická. Jak to vidíte zpětně vy?
Cestovku už nemáme, byla to kancelář s řadou poboček po republice. Timesharing jsme jen zkoušeli, vždycky se může objevit někdo nespokojený. V zahraničí model běžně funguje, ale viděli jsme, že v Česku je ohledně něj špatný ohlas, tak potom, co jsme všechny klienty odbavili, jsme od toho upustili. Neměli jsme z toho ani příliš velký příjem. Pokračovali jsme pak ještě roky dále jako cestovní kancelář.
Pojďme zpět k nemovitostem. Jaké další jste v Brně opravili?
První náš dům byl v roce 2001 v Pekařské ulici. Dnes úřaduji v Padowtzi u hlavního nádraží. Opravili jsme i Dům U pikové desítky v Jakubské ulici, což byla nemovitost, na niž byl před 20 lety vydán demoliční výměr. Dům v Kozí jsme zrekonstruovali, prodali a dnes je v něm Lokál u Caipla. Dále to jsou domy v Panské ulici či na Jakubském náměstí.
Máte další plány?
Zrovna teď plánujeme koupi dalších nemovitostí blízko centra města, ale tak exponované jako Jalta nejsou. Mívali jsme i domy v Praze nebo v Ostravě, ale chci se intenzivně věnovat místu, kde jsem se narodil a které mám rád. Když člověk musí neustále cestovat, nedokáže investice tak dobře uhlídat. Vše teď soustředíme do pěší zóny ve středu Brna, takže nepotřebuji ani auto, v mezičase si dám kávu a je to.
V září se bude dražit i další pasáž Typos, nynější sídlo České televize, která se stěhuje do Líšně. Je ve vašich úvahách?
Kdyby se neuskutečnila koupě Jalty, tak bychom do toho určitě šli. Takto se o Typos určitě zajímat budeme, ale není to už taková priorita. Sen jsem si splnil Grandhotelem, palácem Padowetz a teď i Jaltou. Není třeba to přehánět.
