Pětatřicetiletý Marek Fišer se netají tím, že jako velký propagátor legalizace...

Pětatřicetiletý Marek Fišer se netají tím, že jako velký propagátor legalizace marihuany vykouří odhadem dva až tři jointy týdně. | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Kultuře v Brně mohou přinést peníze firmy, říká budoucí radní Fišer

  • 4
Poté, co Markéta Gregorová (Piráti) odmítla post v nové brněnské koalici, stane se radním pro kulturu její kolega z kandidátky Marek Fišer. Trochu překvapivě, protože doteď jej Brňané znali hlavně v souvislosti se sportem. Patřil k hlavním organizátorům slavné rozlučky fotbalisty Petra Švancary.

„Do financování kultury v Brně bych chtěl více zapojit privátní sektor,“ říká organizátor pubkvízů a velký propagátor legalizace marihuany Fišer, který byl poslední dva roky placený městem za to, že v čele skupiny připravoval stavbu fotbalového stadionu za Lužánkami.

Kdy jste byl naposledy v divadle?
Za poslední půlrok tak třikrát čtyřikrát. Třeba na opeře na výstavišti asi před dvěma měsíci, předtím v Mahenově divadle na Carmen a v Barce na Kriplících.

Víte, jaká představení se teď v brněnských divadlech hrají?
Nemyslím si, že pro řízení brněnské kultury je důležité znát, co jaké divadlo uvedlo nebo kde je jaký ředitel. Ale podívat se na položku nákladovou a příjmovou, udělat si rozvahu, zjistit, co kde funguje. Je to umění, takže chápu, že jsou tam i jiné faktory. Ale dovedu si představit, že najdu položky, které by se daly upravit. A zpropagovat nějaká představení, aby se prodalo víc lístků a bylo to ziskovější.

Národní divadlo má obsazenost 80 procent, Husa na provázku a sesterské scény přes 90 procent. Nejsou nafukovací, ne?
Možná je potřeba se zamyslet nad cenovou politikou. Když jsem působil v městské firmě Starez – Sport, která má na starosti sport, a měli jsme přeplněná nějaká sportoviště, museli jsme o pár korun zvednout ceny lístků, abychom to regulovali. Když je hra obsazená z devadesáti nebo sta procent, dovedu si představit, že některé lukrativnější lístky budou dražší.

Vy jste spíš expert na stadiony. Jak daleko od toho je kultura?
Je to asi blíž než resort dopravy. Rozdíl je, že spousta kulturních organizací jsou městské příspěvkovky, ty sportovní jsou samostatné a fungují trochu jinak. Podobnost vidím v tom, že spousta lidí v kultuře fandí i sportu. Nesdílím ale názor, že aby se mohly dát peníze do kultury, musejí se vzít sportu, nebo naopak. To bych chtěl nějak zkusit překonat. Spousta lidí, kteří chodí na fotbal, vyráží i do divadla.

Piráti prosazují vícezdrojové financování divadel, proti nejsou ani jejich ředitelé. Problém je, že to znamená změnu zákona, což Brno nezajistí. Jak toho tedy chcete dosáhnout?
Piráti jsou parlamentní strana, mohou iniciovat změnu legislativy. Ale pod vícezdrojovým financováním si dovedu představit i zapojení firem.

Jako že byste sháněl sponzory?
Já osobně asi ne. Ale rád bych se zaměřil i na to, jestli někdo v městských příspěvkovkách dělá fundraising. Když jsem pracoval na nizozemské ambasádě a chtěli jsme udělat velkou výstavu o Rembrandtovi v Praze, neměli jsme peníze. Bylo to o diplomacii a lobbingu. Spojili jsme se s obchodní komorou, oslovili velké holandské firmy a nakonec výstavu téměř kompletně zaplatila společnost ING. Dokážu si představit, že by to mohlo být v Brně zajímavé pro firmy, které chtějí být vidět. Staly by se hlavními partnery jednotlivých představení. Máme tu světovou filharmonii a velmi dobrá divadla. Chci se podívat na jednotlivé položky rozpočtů organizací a sejít se s lidmi z nezřizované kultury. Najít cestu, jak zapojit privátní sektor a nastartovat udržitelné vícezdrojové financování.

Třeba Centrum experimentálního divadla (CED) musí dělat představení za poloviční rozpočet oproti jiným scénám. Mají si tedy na ně shánět sponzory?
V případě CED je to složitější, protože to není scéna, která by na reklamě utáhla sponzora. Ale dokážu si představit, že jiné organizace by mohly být pro partnery zajímavější. Nejdřív chci zjistit, co je reálné.

Můžeme tedy třeba čekat v představeních product placement?
To je zřejmě za hranou, do toho by divadla jít nechtěla.

Přiznal jste, že o kultuře v Brně toho moc nevíte. Zároveň vám s předáváním agendy hodně pomáhá odcházející náměstek Matěj Hollan (Žít Brno). On sám prohlásil, že by byl rád, kdyby mohl být ještě několik měsíců na magistrátu a dotáhnout Janáčkovo kulturní centrum a Kreativní centrum. Bavili jste se o tom?
Takhle ne. Jen jsem řekl, že jsem rád, že mi v tomto mezidobí pomáhá a že si dovedu představit nějakou spolupráci do budoucna. Ale že by fungoval přímo na magistrátu, to teď není na pořadu dne.

Jste jedním z hlavních propagátorů výstavby nového fotbalového stadionu za Lužánkami, poslední dva roky jste za to byl dokonce placený městem – jezdil jste po světových arénách a zjišťoval, jak na to. Nová koalice, jejíž jste součástí, ale plán poslala k ledu. Není to pro vás prohra?
Já to tak neberu. Když vznikala koaliční smlouva, schválně jsem tentokrát vypustil větu o tom, že město má zájem stadion za Lužánkami postavit. Protože není fér slibovat něco, co nemůže rozseknout samotné město. Bez dohody s podnikatelem Liborem Procházkou, který tam vlastní stavby, to nejde.

To jste nevěděli už před čtyřmi lety?
Nevěděli jsme, že vyjednávání povedou do slepé uličky, že pan Procházka nebude chtít peníze. Teď to víme. Podívejte se na to i optikou, co se za tu dobu událo. Zbrojovka spadla do druhé ligy a Kometa dvakrát vyhrála titul. Máme tu nějaké peníze na sportovní infrastrukturu. A zatímco před čtyřmi roky byl fotbalový stadion priorita číslo jedna, teď je jednička Kometa. Ale nejdřív se musí postavit velodrom, aby mohla být na výstavišti víceúčelová aréna. Pak je tu atletická hala. A někde na čtvrtém místě je možná fotbalový stadion. Za situace, kdy je území zablokované panem Procházkou a Zbrojovka ve druhé lize, to není úplně jednoduché.

Marek Fišer (35)

  • Nový brněnský radní pro kulturu vystudoval nizozemskou filologii na Masarykově univerzitě a management cestovního ruchu na Univerzitě Jana Amose Komenského. 
  • Osm let byl sportovním redaktorem, rok působil na Úřadu vlády v týmu pro české předsednictví Evropské unie. V letech 2009 až 2014 pracoval pro nizozemské velvyslanectví, měl na starosti veřejnou diplomacii či kulturní projekty.
  • Od roku 2014 seděl v představenstvu městské firmy Starez – Sport, o dva roky později se stal v Brněnských komunikacích vedoucím skupiny pro výstavbu fotbalového stadionu za Lužánkami.
  • Pořádá pubkvízy a spoluvlastní firmu Funky Donuts.

Takže až Zbrojovka začne vyhrávat, dostane stadion?
O tom to není, ale upřímně – všichni budou asi radši podporovat něco úspěšného než klub, co nehraje ani první ligu. Věříme, že se to zlepší, protože Kometa byla ve stejné, ne-li horší situaci před deseti lety, a kde je teď. Nechci se smiřovat s tím, že fotbalový stadion nebude, ale ani nechci slibovat něco, co nemůže rozseknout samotné město. Dokud pan Procházka nesleví z požadavků nebo se nenajde jiná cesta. Každopádně já ale rozhodně budu dál za stadion bojovat.

I jako radní pro kulturu?
Radním pro majetek bude Róbert Čuma (Piráti), s nímž jsem dlouho působil ve Starezu. Jako pirátští zastupitelé si chceme s agendami pomáhat. A pokud se bude řešit něco okolo stadionu, věřím tomu, že Róbert bude chtít, abych byl u toho, protože znám souvislosti.

Vy se také netajíte tím, že jste velkým propagátorem legalizace marihuany. Budete tohle kontroverzní téma prosazovat i z pozice města?
To je nereálné. Na legalizaci dělá náš jihomoravský poslanec Tomáš Vymazal.

To je ten, který těžil v poslaneckém bytě bitcoiny?
Těžil zcash, což je jiná virtuální měna než bitcoin. Nicméně myslím, že už má v paragrafovém znění novelu zákona o legalizaci marihuany, kterou by chtěl předkládat do prvního čtení ve Sněmovně.

Kolik jointů jako propagátor legalizace marihuany týdně vykouříte?
Když mi někdo nabídne a je příležitost. Že bych byl nějaký náruživý kuřák marihuany, to se říct nedá. Nepočítám to, odhadem možná dva tři týdně.