Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Reprodukčním klinikám chybí dárkyně. Poptávka je po vzdělaných ženách

  • 25
V Brně, ráji center asistované reprodukce, je nedostatek dárkyň vajíček. Kliniky přesto příspěvek navyšovat nehodlají. Poptávka je totiž hlavně po vzdělaných ženách, pro které však peníze nehrají hlavní roli.

Neplodné páry z celého světa využívají věhlasu sedmi brněnských reprodukčních klinik hlavně díky jihomoravským studentkám. Dárkyně vajíček nejčastěji nalákají letáčky v tramvajích či nemocnicích, a pokud se rozhodnou pomoci, mohou si i slušně přivydělat.

Jenže ačkoli tu v roce 2015 poskytlo svá vajíčka 1 225 žen, tedy asi čtvrtina všech dárkyň v republice, v současnosti to nestačí. Poptávka je totiž mnohem vyšší.

Dárcovství krok za krokem

  • Dárkyně musejí mít kromě daného věku (ze zákona od 18 do 35 let, ale většina dárkyň je do 29 let) minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, index tělesné hmotnosti BMI pod 28, nesmějí být závislé na drogách, alkoholu a cigaretách ani psychicky nemocné.
  • Zařazení do registru předchází vyšetření na přenosné infekční choroby, ženy absolvují endokrinologické, gynekologické a genetické testy.
  • Reprodukční kliniky jim přispívají na vynaložené náklady, cestovné či ušlou mzdu. Reprofit nebo Unica až do výše 25 000 Kč, Centrum asistované reprodukce při Fakultní nemocnici Brno do 15 000 Kč.

„Vyplývá to ze situace, kdy se za poslední dekádu zvýšil průměrný věk žen, které k nám chodí s potížemi s početím. Je jim kolem 36 let, tedy o pět více, než tomu bylo dříve. Ubývá nám manévrovacího prostoru, a když se ani s naší pomocí další dva roky nedaří, musíme často přikročit k vajíčku darovanému,“ vysvětlil vedoucí lékař brněnské kliniky Reprofit Pavel Otevřel.

„Žen ochotných darovat vajíčka není nekonečno, a když přihlédneme k tomu, kolik existuje reprodukčních center, nikdy nebude situace s dárkyněmi jednoduchá. Je proto nutné tyto ženy aktivně vyhledávat,“ souhlasí PR manažerka kliniky Repromeda Agáta Jičínská.

Ženy za dárcovství odměnu nedostávají, kliniky jim ale vyplácí kompenzaci za vynaložené náklady až do výše 25 tisíc korun. „Peníze motivují sociálně nižší vrstvy, po těch ale zase není poptávka. Budoucí rodiče jsou velmi nároční, a přestože si nesmí vybrat konkrétní dárkyni, mají požadavky na vzdělání. Takové ženy ale vnímají dárcovství v širším kontextu. Řeší, zda darování nebude mít dopad na zdraví či je příliš časově neomezí,“ podotkl Otevřel s tím, že navýšení kompenzace v Reprofitu zájem nových dárkyň nijak výrazně nezvýšil.

„Z rozhovorů s dárkyněmi vyplývá, že peníze pro spoustu z nich nejsou hlavní motivací,“ míní i Michaela Šilhavá, vedoucí dárcovského programu a psychoterapeutka Institutu reprodukční medicíny Unica. Podle ní se lehce rozšířila věková hranice.

Dárkyně motivuje sounáležitost s těmi, kdo dítě mít nemohou

Zatímco ještě loni šlo hlavně o studentky ve věku 20 až 26 let, letos se pro darování čím dál častěji rozhodují i mladé pracující ženy do 28 let, pro něž nejsou peníze zásadní. „Těší mě to. Vidím v tom ženskou sounáležitost, kdy jedna pomáhá druhé. Velmi často se tyto ženy s neplodností setkaly ve vlastní rodině nebo u kamarádky a uvědomují si, co pro příjemkyně pomoc znamená,“ dodala Šilhavá.

Ženy s dítětem na rodičovské dovolené jsou dokonce hlavní cílovou skupinou Centra asistované reprodukce Fakultní nemocnice Brno. „Výhodou je, že mají tímto způsobem už plodnost ověřenou,“ poznamenal vedoucí úseku Igor Crha.

To je ostatně i příklad Lenky Zelené ze Znojma. Ta vajíčka darovala po prvním těhotenství, kdy se její sestra dlouhodobě snažila o dítě. „Bytostně se mě dotýkala ta nespravedlnost, že někdo počne snadno a dalšímu je dítě odepřeno. Darovat vajíčka bylo to nejmenší, co jsem mohla udělat,“ prohlásila.

Brno, kde ročně přijme vajíčka okolo 1 800 žen, se stalo jedním z nejvýznamnějších center reprodukční medicíny ve střední Evropě i z historického důvodu. Z týmu profesora Ladislava Pilky, který „vytvořil“ první dítě ze zkumavky v ČSSR, se totiž vydělili odborníci a jejich žáci, kteří dnes v tradici pokračují v soukromých centrech.

Klienti z mnoha koutů světa

I díky tomu jihomoravská krev koluje v těle dětem po celém světě. „Máme zahraniční páry z evropských zemí i klienty z USA, Izraele, Ruska. Důvodem je kvalita péče, poměr cena versus kvalita, dále čekací lhůty a v některých případech i legislativa,“ vyjmenovala Jičínská.

Unica má zase většinu zahraničních pacientů z Německa, Rakouska, Itálie a Francie. „Pacientky sem jezdí hlavně proto, že české kliniky jsou na světové úrovni. Ta naše má strategické partnerství s reprodukčním centrem nejprestižnější kanadské Univerzity McGill, které patří mezi světovou špičku, což nám samozřejmě dělá ve světě dobré jméno,“ zdůvodnila Šilhavá.

Přestože jsou darovaná vajíčka drahocennou komoditou, neplodné páry si kromě vzdělání často kladou i řadu jiných požadavků, například na barvu očí a vlasů dárkyně. Kliniky se snaží vyhovět po stránce fyziologické, sladit krevní skupinu.

Jiná přání ale splnit nemohou, například prosbu neplodného páru na blonďaté modrooké dítě, přestože otec je „italský typ“. „Je jasné, že i kdybychom vyhověli, otcovy dominantní geny vše přebijí a určitě se jim nenarodí modrooké blonďaté dítě,“ pousmál se Otevřel.

Šilhavá je navíc přesvědčená, že dítě ženy, která otěhotní pomocí darovaného vajíčka, je ovlivněno i geny příjemkyně. „Existují studie z oboru epigenetiky, které jasně ukazují, že dítě v průběhu nitroděložního vývoje dostává přes placentu jistou strukturu své matky, která jej nosí ve svém těle. Později postupně přebírá i gesta svých rodičů a chová se podobně jako oni. Je neuvěřitelné, jak moc se nakonec podobá mamince, která jej nosila v děloze, i když vzniklo z darovaného vajíčka,“ uzavřela odbornice z Unicy.