Řemeslníci opravují v Dolních Kounicích střechu renesančního zámku.

Řemeslníci opravují v Dolních Kounicích střechu renesančního zámku. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Firmy se přetahují o řemeslníky, ti zruční dosáhnou na manažerské platy

  • 68
Řemeslníci si dnes i díky nízké nezaměstnanosti často vydělají výrazně více peněz než vysokoškoláci. Jihomoravské firmy se o ně přetahují. Školy se i přesto potýkají s malým zájmem o řemeslné obory. Podpořit se je snaží i podniky například prostřednictvím praxí pro učně.

Dát se na studia, nebo raději na řemeslo? Na jižní Moravě může být v současné době výhodnější to druhé. Řemeslníků je tu totiž momentálně výrazný nedostatek, a tak se o ně zaměstnavatelé přetahují.

„Hledal jsem opravdu schopné řemeslníky asi tři až pět let. Pak jsem dva sehnal a zaplatil je ‚zlatem‘, nejsem blázen, abych si je nechal utéct, když na nich stojí a padá pověst firmy,“ popisuje znojemský tesař Karel Raab. Kolik řemeslníkům platí, prozradit nechce. Je to podle něj ale výrazně nad průměrnou mzdou.

Podle ředitele Regionální hospodářské komory Brno Čeňka Absolona nabízejí firmy řemeslníkům v některých případech i přes 50 tisíc korun měsíčně. „Řemeslo má často větší perspektivu než některé obory, které se vyučují na vysoké škole,“ potvrzuje Absolon, podle kterého je zájem o řemeslníky znatelný napříč řadou odvětví.

Podle odhadů by se na jižní Moravě uživily i desetitisíce řemeslníků navíc. „Zvláště o ty kvalitní mají firmy skutečně enormní zájem a zkušení odborníci tak snadno dosáhnou na plat srovnatelný s vrcholovým manažerem,“ dodal viceprezident Hospodářské komory ČR Roman Pommer.

Na školách táhne hlavně truhlářství

V Jihomoravském kraji ročně absolvuje základní školu kolem devíti tisíc žáků, kapacita všech středních škol je ale ještě vyšší. Z toho podle odborníků plyne problém, protože učňovské řemeslnické obory nejsou pro děti a jejich rodiče dostatečně atraktivní. A to ani přesto, že možnosti uplatnění jsou dnes velké.

„V posledních letech není bohužel význam manuální práce patřičně doceněn,“ souhlasí zástupce ředitele Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy Miloslav Knapil. Loni tam nastoupilo 291 nových učňů, nejvíc truhlářů.

Ve znojemské odborné škole a učilišti v Přímětické ulici je největší zájem o obory kadeřnice, automechanik a poslední dobou truhlář. „Potíž nastává po vyučení, kdy ve svém oboru nepracují zdaleka všichni. Na učební obory přicházejí často žáci, kteří k nim nemají vztah, jdou na ně proto, že zkrátka někam musejí,“ povzdychl si ředitel školy Libor Hanzal.

Učňovské obory přitom nabízejí možnost jednoduchého přivýdělku i během studia. A je dost možné, že si zručné žáky rovnou vyhlédne i budoucí zaměstnavatel. „Firmy na situaci na trhu reagují a snaží se vybírat si svoje budoucí zaměstnance už během jejich studia,“ popisuje Absolon s tím, že podniky si mohou vybavení dílen pro studenty na praxi odečíst z daní, případně na ně mohou využít různé dotační programy.

Firmy už netrvají na letech praxe v oboru, zaučují si samy

Mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková říká, že zaměstnavatelé chtějí pracanty s inovativním myšlením a nadšením. Postupně proto snižují nároky na odpracovanou praxi absolventů a jsou ochotni si mladé lidi zaučit. „Velké šance na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají nejen absolventi vysokých škol. Velká poptávka je také po absolventech řemeslných oborů,“ potvrzuje.

Argumenty se ale zatím míjejí účinkem. Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karla Havlíčka klesl například počet absolventů v nábytkářských oborech od roku 2005 o 70 a ve stavebních o 39 procent.

Na trhu práce chybí tisíce řemeslníků, odráží se to už ve mzdách

Pokles je ale patrný v podstatě u všech řemesel, od zedníků počínaje po malíře a automechaniky konče. Rostoucí tendenci mají jen strojírenské profese a hlavně kominíci. Pověst řemesel se snaží napravit Regionální hospodářská komora Brno, která spustila projekt Remeslosevyplati.cz.

V něm spolupracují odborné školy s firmami, jež nabízejí učňům praxi při jejich studiu a současně je profesně vychovávají ve svém podniku jako potenciální zaměstnance.

To přináší výhody všem zúčastněným. Žáci získávají odbornou praxi, mohou si dobře přivydělat a po studiu mají možnost získat okamžitě zaměstnání u dané firmy. Podle ředitele Hanzala má ale pomoc přijít už na základních školách. „Tam mají výchovní poradci velký vliv na výběr střední školy,“ podotkl.