Úspěšnější jsou momentálně odpůrci hlasování ze spolku Brno+, který vede bývalý náměstek primátora Robert Kotzian (ODS). Radní Jihomoravského kraje jim 8. června odklepli dotaci 197 tisíc korun.
„Bude vyroben a distribuován tištěný materiál, jehož cílem je poskytnout ucelenou informaci o dopadech referenda včetně doporučeného přístupu,“ popsala mluvčí kraje Eliška Holešinská Windová důvod poskytnutí dotace.
Spolek krajské peníze využije i na vzdělávací akce. Aktivistům z aliance Referendum 2016, která naopak prosazuje setrvání nádraží v centru, se ale krajská podpora nelíbí.
„Hejtman Michal Hašek z ČSSD, tedy strany, která se tváří, že podporuje obecná referenda, bude financovat z našich daní kampaň za bojkot místního hlasování,“ neskrýval svoje rozhořčení Josef Patočka z Hnutí Duha, které je členem aliance. „Kraj požádáme o grant také, protože se těšíme na to, z jakého důvodu nás odmítnou,“ dodal.
Vedení Brna podporu zamítlo
Alianci se totiž zatím nedaří získávat peníze z veřejných rozpočtů na kampaň, která by k říjnovým krajským volbám přiměla přijít co nejvíc Brňanů. Ti budou zároveň hlasovat i v referendu za setrvání nádraží v centru města.
Brněnské radní požádali minulý týden o příspěvek půl milionu korun. Ti jim ho ale dát odmítli, stejně jako zastupitelé toto úterý. „Hlasování jsem se zdržel. Mělo by smysl podpořit obě strany, podpora jedné by byla nefér,“ uvedl Matěj Hollan (Žít Brno), náměstek primátora pro dopravu.
Spolek Brno+ podobnou podporu města nechtěl. „Věděli jsme, že aktivisté z aliance podávají žádost městu. Kdyby s ní souhlasilo, podali bychom také svoji,“ řekl Kotzian.
Příznivci nádraží v centru ale nežádali o peníze jen magistrát. V posledních dvou měsících obeslali desítky obcí v kraji, které leží na železničních tratích vedoucích do Brna.
Radši udělají dětský den
Jejich obyvatelé sice v referendu hlasovat nemůžou, aktivisté ale argumentují tím, že podporou aliance do něj zasáhnou aspoň nepřímo.
„Zájem finančně nás podpořit zatím projevily čtyři obce. Dál s nimi jednáme,“ řekl Patočka s tím, že aliance žádá o příspěvek 20 až 30 tisíc korun.
Většina obcí se ale zatím k požadavku staví rezervovaně. A to i ty, pro jejichž obyvatele je při dojíždění vlakem do Brna výhodnější nádraží v centru, při odsunuté variantě by se jim totiž prodloužila doba cestování do školy či práce.
„Radši za ty peníze uděláme dětský den. Podpořit myšlenku a dát někomu peníze jsou dvě rozdílné věci,“ podotkl starosta Silůvek Zdeněk Prax (bez politické příslušnosti). Zastupitelé budou žádost projednávat příští týden.
Podpory referenda za nádraží v centru se aktivisté nedočkali ani ve Střelicích. „Naši občané nebudou smět zasahovat do toho, kde nádraží bude, proto peníze nedáme,“ poznamenal starosta Zdeněk Ondrášek (SNK Střelice).
Obcím přijde další dopis
V polovině července budou o dotaci rozhodovat také v Ostopovicích. „Třicet tisíc je pro nás příliš vysoká částka. Téma ale vnímám jako důležité nejen pro Brno, ale i pro celý kraj, takže mě jejich požadavek nepohoršuje. Byli i trochu znevýhodnění, protože Brno několik let prosazovalo odsunutou variantu,“ vysvětlil starosta Jan Symon (Společně pro Ostopovice).
„Zatím máme pro referendum předschváleno asi patnáct tisíc korun. Ale než se rozhodneme, čekáme na další informace,“ popsal starosta Bílovic Miroslav Boháček (Nový směr). To v Kuřimi na hlasování přispět odmítli. „Nepovažujeme referendum za vhodný prostředek pro téma přesunu nádraží,“ řekl starosta Drago Sukalovský (STAN).
Spolek Brno+ zase plánuje obeslat 69 obcí v okolí Brna dopisem, kde starostům vyloží svůj postoj k referendu. Píše v něm, že otázky v hlasování jsou zavádějící.
„Dopadne-li referendum tak, jak si aktivisté představují, zůstane městu Brnu a Jihomoravskému kraji jen varianta v současné poloze. V zájmu starostů okolních obcí je, aby přestavba nádraží proběhla ve variantě ‚Petrov‘ nebo ‚řeka‘ a aby to bylo co nejdřív, protože poptávka po železniční dopravě je na jižní Moravě opravdu vysoká,“ dodal Kotzian.
