Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

  15:41aktualizováno  15:41
Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali brněnští muzejníci na Špilberku výjimku. Do expozice ke 100. výročí vzniku Československa vtělili i osudy svých předků.

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl do zajetí a v únoru 1918 vstoupil do legií. | foto: Výstava Rok 1918 – co nám válka vzala a dala

„Zapátrali jsme v rodinných archivech, oprášili předměty, které nám po dědečcích a pradědečcích zbyly, a dozvěděli se i některé věci, o nichž jsme neměli tušení,“ popsal kurátor výstavy Radim Dufek.

Ta připomíná osm vojáků, kteří jsou spjatí s Brnem a okolím. „Máme legionáře, kterých ale bylo méně, i vojáky, kteří dosloužili v rakousko-uherské armádě. Podle mě se na ty druhé trochu zapomíná. Trpěli a nasazovali život za svou vlast a náleží jim naše úcta,“ vysvětlil Dufek.

Ten předkládá návštěvníkům příběhy obou svých dědečků. První – František Dufek – si z války přivezl svoji první ženu, ruskou emigrantku. A Rudolf Pokorný, dědeček z matčiny strany, byl italským legionářem.

Mezi památkami na něj jsou i dvě vyznamenání – maďarské a bulharské. Mají zajímavou historii. „Při vzniku republiky bylo zakázané nosit insignie Rakouska-Uherska, takže vyznamenání vojáci nesměli používat. Pak ale přišli Němci a ti to povolili. Takže si děda urychleně pro vyznamenání napsal a po dvaceti letech jej fyzicky dostal. Výhody z toho žádné neměl, byla to spíš vzpomínka,“ popsal Dufek.

Fotogalerie

Svého prapředka má na výstavě i známá brněnská historička Milena Flodrová. „Jmenoval se Josef Hamřík. Ve válce nastoupil v Tyrolsku v Alpách jako velitel polní pošty. Po návratu do civilu se stal poštmistrem v Hranicích a už v důchodu se přestěhoval do Brna, a město tak získalo odborníka na historii, místopis a osobnosti,“ dodal Dufek.

Pohnutý osud vojáků, kteří byli rádi, že přežili, ale při návratu se museli vyrovnat s velkými traumaty, dokládá například deník Viléma Beinhauera, později viceprezidenta Krajského soudu v Brně. Jeho popis návratu z války v listopadu 1919 nepotřebuje komentář.

„Vrátil jsem se tělesně i duševně strhán co žebrák. Dozvěděl jsem se, že bratr Karel na zpáteční cestě domů jel na střeše vagonu a při vjezdu do tunelu se zabil, druhý bratr Jindřich vrátil se domů těžce nemocen, zatímco raněný Frantík je v ruském zajetí, neznámo kde. Peněžní úspory rodičů i mé byly znehodnoceny inflací a válečnými půjčkami, které nakoupil otec pod nátlakem okresního hejtmana,“ napsal Beinhauer.

Výstava Rok 1918 – co nám válka vzala a dala bude na Špilberku vyprávět příběhy až do konce roku. Zde naleznete pět z nich.

1Z války si přivezl ruskou emigrantku

František Dufek pocházel z Brna a také se sem po válce vrátil. Jako absolvent obchodní školy narukoval na začátku války v hodnosti svobodníka k brněnskému 14. zeměbraneckému pěšímu pluku do Tyrol a po výcviku se přesunul na východní frontu.

Na začátku roku 1916 se dostal do ruského zajetí. Z té doby se dochovala i fotografie, je na ní upravený a čistý. Na sobě má zajateckou uniformu, ale má přiznanou hodnost na límci. Je vidět, že i tam nějaká hierarchie fungovala

Sbíral pohlednice a na památku si ze zajetí přivezl album plné obrázků z ruských měst. Když se v roce 1919 vracel do republiky, cestoval lodí přes Černé moře a tam poznal mladou ruskou dívku, která utíkala před bolševiky. Zamilovali se do sebe, vzali se a v roce 1921 se narodil otec brněnského historika Radima Dufka. Když byly dítěti tři roky, žena odešla s krajanem-emigrantem do zahraničí a dítě nechala manželovi.

Ten po válce pracoval jako expedient v textilní továrně na vlněné zboží Davida Hechta. Zemřel v roce 1944 na rychlé souchotě. „Příběh má ale další pokračování,“ říká Dufek, který medailon svého předka poskytl pro výstavu Rok 1918 – co nám válka vzala a dala na Špilberku. „V roce 1968 přišel otci dopis v azbuce z Francie. Byl od jeho matky. Otec si s ní nějakou dobu psal, ale pak sám kontakt ukončil. Pravdou je, že mu nikdy nevysvětlila, proč ho opustila,“ poznamenal Dufek.

2Nechtěl bojovat, tak si usekl kus malíčku

Karel Krejčí pocházel z Rosic u Brna. V letech 1909–1913 se vyučil holičem a kadeřníkem ve Vídni. Narukoval na italskou frontu k pěšímu pluku č. 8, kde koncem války bojoval na Piavě u Belluna. Svým příbuzným pak vyprávěl historky o nocování v mrazech, kdy se ráno nemohli odtrhnout od země.

Po uzavření Brestlitevského míru mezi bolševickým Ruskem a Německem se měl přesunout k dalším bojům na západní frontě. Aby nemusel, domluvil se s kamarádem a usekli si vzájemně dva články malíčku. Je to vidět i na dobové fotografii z nemocnice, kde má obvázanou ruku. Nad ním stojí jeho kamarád s rovněž zavázanou rukou. Takové věci Rakušané dost krutě trestali, protože to považovali za vyhýbání se službě. Ale oběma kamarádům to prošlo. Na frontu už se Krejčí nevrátil.

V rodině historičky z brněnského městského muzea, která příběh svého prapředka poskytla, věřili, že hned dva měsíce po válce zakotvil ve Veverské Bítýšce, i přes svůj handicap se vrátil ke své profesi a otevřel si holičství a kadeřnictví.

Při bližším zkoumání dobových fotek, na kterých byl už v uniformě vojáka československé armády, se však ukázalo, že minimálně po roce 1921 ještě sloužil jako voják z povolání. Později ještě jednou přesídlil, tentokrát do Brna, a otevřel si kadeřnictví a holičství v Čápkově ulici. V Brně také na počátku 60. let zemřel.

3V armádě sloužil už od chlapeckých let

František Budík se narodil v Nemoticích. Od mládí sloužil v rakouské armádě. V roce 1902 se oženil s Marií, dcerou koláře Jozefa Zwierzinského. Měli spolu šest dětí, pět z nich se dožilo dospělosti.

Rodina žila v Kolomyji na dnešní Ukrajině, začátkem války se přestěhovali do pevnosti Przemyśl, která se stala za první světové války místem velkých bojů. František Budík pak sloužil také v Turce nad Strijem na Ukrajině, takže rodina se hodně stěhovala. Na výstavě uvidí lidé jeho fotografie z doby, kdy byl docela mladým kadetem, v civilu na maturitní fotografii i na svatební fotografii se ženou Marií.

Do války už nastupoval jako důstojník zralého věku ve svých osmatřiceti letech. Přežil a po návratu vstoupil do československé armády, kde dosáhl hodnosti kapitána. Po odchodu do důchodu v roce 1925 se i s rodinou vrátil do Nemotic, kde hospodařil až do své smrti.

4Instalatér z Brna vařil vojákům v italské legii

Rudolf Pokorný se narodil ve Vyškově. Vyučil se zámečníkem a při studiu na strojní průmyslové škole v Brně pracoval jako instalatér. Ve válce sloužil jako svobodník u brněnského pěšího pluku č. 8 na východní frontě, pak na italské frontě a tam byl v roce 1915 zajat.

V roce 1917 vstoupil ve Folignu do italských legií. „Přímému boji se ale vyhnul. Protože hrozně rád jedl a dobře vařil, dostal se do kuchyně a tam válku ve zdraví přežil,“ vylíčil vzpomínku na svého dědečka z matčiny strany brněnský historik Radim Dufek.

V roce 1919 se jeho dědeček vrátil zpět do Brna. Zde si otevřel v Domě pánů z Kunštátu v Dominikánské ulici železářský obchod a provozoval instalatérskou firmu. Zemřel na tuberkulózu na počátku druhé světové války. Ve vitríně na výstavě o roce 1918 na Špilberku ho připomíná protáhlý klobouk s pérem, připomínající horské myslivce. „Podobný měli Ardité, italská úderná jednotka, jejíž uniformou se italští legionáři inspirovali,“ doplnil Dufek.

5Hrdina i muž odsouzený k trestu smrti

Julius Princ se narodil v Milově na Šumavě, vyučil se zahradníkem ve Strakonicích. Ve válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl do zajetí a v únoru 1918 vstoupil do legií. Od Piavy absolvoval pěší mnohadenní pochod na Veronu, Monte Baldo, Monte Altissimo a do jižního Tyrolska.

Vrátil se do Československé republiky a jako řada dalších legionářů vstoupil do armády a dostal se k finanční stráži, dnešním celníkům. Sloužil u Mikulova.

Po odchodu do civilu si v Hodoníně zřídil zahradnictví, po roce 1948 však upadl v nemilost komunistů. Ti ho v rámci politických procesů odsoudili za velezradu a urážky režimu k trestu smrti. Tomu však nakonec ušel, ale „odseděl“ si 8,5 roku spolu se svým švagrem, známým boxerem Vojtěchem Sasínkem. Vězení přežil a vrátil se zpět do Hodonína, kde zemřel.


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Slavný německý spisovatel vypráví příběh antifašistů v Sudetech

Zatčení němečtí antifašisté po obsazení československého pohraničí na podzim...

Při obsazování československého pohraničí na podzim 1938 nastaly zlé časy i místním německým...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Říjen 1918 na Pardubicku: Čas strádání vystřídala euforie. Ale i zdrcení

Převrat v roce 1918 oslavili obyvatelé městečka Dašice spolu s „pohřebním...

Osmadvacátý říjen v roce 1918 a den následující byly v kraji výjimečné silou spontánního výbuchu...

Dolů s orlem! burácel dav obyvatel Českých Budějovic 28. října 1918

Poštovní úředník F. M. Čapek shazuje rakouského dvouhlavého orla z okna staré...

Před sto lety vyrazili Jihočeši do ulic a slavili vznik samostatného státu. Jak to vypadalo 28....

Nejčtenější

Řidiči se nechtělo škrábat námrazu, tak jel s hlavou z okna a naboural

Připravte si škrabky, rána budou chladná.

Zdržovat se škrábáním námrazy z čelního okna se v pondělí ráno nechtělo řidiči ze Znojemska. Místo toho se rozhodl své...

VIDEO: Pořízek s tetováním v Brně surově zbil cizince, hledá ho policie

Kamera zachytila brutální útok na cizince v Brně

Surový útok na cizince vyšetřují brněnští policisté. Na jednatřicetiletého mladíka se v centru města nejprve vrhli...

Řidiče přepadl hlad, kamion odstavil na rušné silnici a šel si pro oběd

Řidič odstavil v Břeclavi svůj kamion v rušné Sovadinově ulici a odešel do...

Svérázným způsobem vyřešil v úterý kručení prázdného žaludku řidič kamionu v Břeclavi. Svou soupravu zaparkoval přímo...

Liberec se výhrou dotáhl na první Třinec, Kometa porazila Spartu

Brněnský útočník Martin Dočekal podruhé překonává Matěje Machovského v brance...

Hokejová Tipsport extraliga v úterý přinesla lákavé souboje. V napínavém duelu vyhrál Liberec nad Třincem 4:3 a v...

Do policejního autoparku přibylo zabavené Audi RS6, které propadlo státu

Jihomoravská dopravní policie od prosince 2018 využívá Audi RS6, které předtím...

Nový výstavní kus mají ve svých garážích jihomoravští dopravní policisté. Od prosince využívají vůz Audi RS6, který...

Další z rubriky

Číňané podepsali smlouvu o lázních v Pasohlávkách, na stavbu mají sedm let

Sü Ťie z čínské společnosti RiseSun podepsal smlouvu o vybudování lázní v...

Třemi podpisy stvrdili zástupci čínské společnosti RiseSun a krajské firmy Thermal Pasohlávky prodej pozemků pro...

Na brněnském nádraží se chystá obnova vstupní haly za dvě stě milionů

Rekonstrukce hlavní budovy brněnského nádraží v režii společnosti Brno new...

Zatímco na výměně zabezpečovací signalizace na brněnském hlavním nádraží se usilovně pracuje, s historickou výpravní...

Popelář se smrtelně zranil při práci, tragédii vyšetřuje policie

Ilustrační snímek

Nešťastná událost se stala v sobotu v Tasovicích na Znojemsku. Pracovník tamní odpadové společnosti se smrtelně zranil...

Najdete na iDNES.cz