Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

  15:41aktualizováno  15:41
Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali brněnští muzejníci na Špilberku výjimku. Do expozice ke 100. výročí vzniku Československa vtělili i osudy svých předků.

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl do zajetí a v únoru 1918 vstoupil do legií. | foto: Výstava Rok 1918 – co nám válka vzala a dala

„Zapátrali jsme v rodinných archivech, oprášili předměty, které nám po dědečcích a pradědečcích zbyly, a dozvěděli se i některé věci, o nichž jsme neměli tušení,“ popsal kurátor výstavy Radim Dufek.

Ta připomíná osm vojáků, kteří jsou spjatí s Brnem a okolím. „Máme legionáře, kterých ale bylo méně, i vojáky, kteří dosloužili v rakousko-uherské armádě. Podle mě se na ty druhé trochu zapomíná. Trpěli a nasazovali život za svou vlast a náleží jim naše úcta,“ vysvětlil Dufek.

Ten předkládá návštěvníkům příběhy obou svých dědečků. První – František Dufek – si z války přivezl svoji první ženu, ruskou emigrantku. A Rudolf Pokorný, dědeček z matčiny strany, byl italským legionářem.

Mezi památkami na něj jsou i dvě vyznamenání – maďarské a bulharské. Mají zajímavou historii. „Při vzniku republiky bylo zakázané nosit insignie Rakouska-Uherska, takže vyznamenání vojáci nesměli používat. Pak ale přišli Němci a ti to povolili. Takže si děda urychleně pro vyznamenání napsal a po dvaceti letech jej fyzicky dostal. Výhody z toho žádné neměl, byla to spíš vzpomínka,“ popsal Dufek.

Fotogalerie

Svého prapředka má na výstavě i známá brněnská historička Milena Flodrová. „Jmenoval se Josef Hamřík. Ve válce nastoupil v Tyrolsku v Alpách jako velitel polní pošty. Po návratu do civilu se stal poštmistrem v Hranicích a už v důchodu se přestěhoval do Brna, a město tak získalo odborníka na historii, místopis a osobnosti,“ dodal Dufek.

Pohnutý osud vojáků, kteří byli rádi, že přežili, ale při návratu se museli vyrovnat s velkými traumaty, dokládá například deník Viléma Beinhauera, později viceprezidenta Krajského soudu v Brně. Jeho popis návratu z války v listopadu 1919 nepotřebuje komentář.

„Vrátil jsem se tělesně i duševně strhán co žebrák. Dozvěděl jsem se, že bratr Karel na zpáteční cestě domů jel na střeše vagonu a při vjezdu do tunelu se zabil, druhý bratr Jindřich vrátil se domů těžce nemocen, zatímco raněný Frantík je v ruském zajetí, neznámo kde. Peněžní úspory rodičů i mé byly znehodnoceny inflací a válečnými půjčkami, které nakoupil otec pod nátlakem okresního hejtmana,“ napsal Beinhauer.

Výstava Rok 1918 – co nám válka vzala a dala bude na Špilberku vyprávět příběhy až do konce roku. Zde naleznete pět z nich.

1Z války si přivezl ruskou emigrantku

František Dufek pocházel z Brna a také se sem po válce vrátil. Jako absolvent obchodní školy narukoval na začátku války v hodnosti svobodníka k brněnskému 14. zeměbraneckému pěšímu pluku do Tyrol a po výcviku se přesunul na východní frontu.

Na začátku roku 1916 se dostal do ruského zajetí. Z té doby se dochovala i fotografie, je na ní upravený a čistý. Na sobě má zajateckou uniformu, ale má přiznanou hodnost na límci. Je vidět, že i tam nějaká hierarchie fungovala

Sbíral pohlednice a na památku si ze zajetí přivezl album plné obrázků z ruských měst. Když se v roce 1919 vracel do republiky, cestoval lodí přes Černé moře a tam poznal mladou ruskou dívku, která utíkala před bolševiky. Zamilovali se do sebe, vzali se a v roce 1921 se narodil otec brněnského historika Radima Dufka. Když byly dítěti tři roky, žena odešla s krajanem-emigrantem do zahraničí a dítě nechala manželovi.

Ten po válce pracoval jako expedient v textilní továrně na vlněné zboží Davida Hechta. Zemřel v roce 1944 na rychlé souchotě. „Příběh má ale další pokračování,“ říká Dufek, který medailon svého předka poskytl pro výstavu Rok 1918 – co nám válka vzala a dala na Špilberku. „V roce 1968 přišel otci dopis v azbuce z Francie. Byl od jeho matky. Otec si s ní nějakou dobu psal, ale pak sám kontakt ukončil. Pravdou je, že mu nikdy nevysvětlila, proč ho opustila,“ poznamenal Dufek.

2Nechtěl bojovat, tak si usekl kus malíčku

Karel Krejčí pocházel z Rosic u Brna. V letech 1909–1913 se vyučil holičem a kadeřníkem ve Vídni. Narukoval na italskou frontu k pěšímu pluku č. 8, kde koncem války bojoval na Piavě u Belluna. Svým příbuzným pak vyprávěl historky o nocování v mrazech, kdy se ráno nemohli odtrhnout od země.

Po uzavření Brestlitevského míru mezi bolševickým Ruskem a Německem se měl přesunout k dalším bojům na západní frontě. Aby nemusel, domluvil se s kamarádem a usekli si vzájemně dva články malíčku. Je to vidět i na dobové fotografii z nemocnice, kde má obvázanou ruku. Nad ním stojí jeho kamarád s rovněž zavázanou rukou. Takové věci Rakušané dost krutě trestali, protože to považovali za vyhýbání se službě. Ale oběma kamarádům to prošlo. Na frontu už se Krejčí nevrátil.

V rodině historičky z brněnského městského muzea, která příběh svého prapředka poskytla, věřili, že hned dva měsíce po válce zakotvil ve Veverské Bítýšce, i přes svůj handicap se vrátil ke své profesi a otevřel si holičství a kadeřnictví.

Při bližším zkoumání dobových fotek, na kterých byl už v uniformě vojáka československé armády, se však ukázalo, že minimálně po roce 1921 ještě sloužil jako voják z povolání. Později ještě jednou přesídlil, tentokrát do Brna, a otevřel si kadeřnictví a holičství v Čápkově ulici. V Brně také na počátku 60. let zemřel.

3V armádě sloužil už od chlapeckých let

František Budík se narodil v Nemoticích. Od mládí sloužil v rakouské armádě. V roce 1902 se oženil s Marií, dcerou koláře Jozefa Zwierzinského. Měli spolu šest dětí, pět z nich se dožilo dospělosti.

Rodina žila v Kolomyji na dnešní Ukrajině, začátkem války se přestěhovali do pevnosti Przemyśl, která se stala za první světové války místem velkých bojů. František Budík pak sloužil také v Turce nad Strijem na Ukrajině, takže rodina se hodně stěhovala. Na výstavě uvidí lidé jeho fotografie z doby, kdy byl docela mladým kadetem, v civilu na maturitní fotografii i na svatební fotografii se ženou Marií.

Do války už nastupoval jako důstojník zralého věku ve svých osmatřiceti letech. Přežil a po návratu vstoupil do československé armády, kde dosáhl hodnosti kapitána. Po odchodu do důchodu v roce 1925 se i s rodinou vrátil do Nemotic, kde hospodařil až do své smrti.

4Instalatér z Brna vařil vojákům v italské legii

Rudolf Pokorný se narodil ve Vyškově. Vyučil se zámečníkem a při studiu na strojní průmyslové škole v Brně pracoval jako instalatér. Ve válce sloužil jako svobodník u brněnského pěšího pluku č. 8 na východní frontě, pak na italské frontě a tam byl v roce 1915 zajat.

V roce 1917 vstoupil ve Folignu do italských legií. „Přímému boji se ale vyhnul. Protože hrozně rád jedl a dobře vařil, dostal se do kuchyně a tam válku ve zdraví přežil,“ vylíčil vzpomínku na svého dědečka z matčiny strany brněnský historik Radim Dufek.

V roce 1919 se jeho dědeček vrátil zpět do Brna. Zde si otevřel v Domě pánů z Kunštátu v Dominikánské ulici železářský obchod a provozoval instalatérskou firmu. Zemřel na tuberkulózu na počátku druhé světové války. Ve vitríně na výstavě o roce 1918 na Špilberku ho připomíná protáhlý klobouk s pérem, připomínající horské myslivce. „Podobný měli Ardité, italská úderná jednotka, jejíž uniformou se italští legionáři inspirovali,“ doplnil Dufek.

5Hrdina i muž odsouzený k trestu smrti

Julius Princ se narodil v Milově na Šumavě, vyučil se zahradníkem ve Strakonicích. Ve válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl do zajetí a v únoru 1918 vstoupil do legií. Od Piavy absolvoval pěší mnohadenní pochod na Veronu, Monte Baldo, Monte Altissimo a do jižního Tyrolska.

Vrátil se do Československé republiky a jako řada dalších legionářů vstoupil do armády a dostal se k finanční stráži, dnešním celníkům. Sloužil u Mikulova.

Po odchodu do civilu si v Hodoníně zřídil zahradnictví, po roce 1948 však upadl v nemilost komunistů. Ti ho v rámci politických procesů odsoudili za velezradu a urážky režimu k trestu smrti. Tomu však nakonec ušel, ale „odseděl“ si 8,5 roku spolu se svým švagrem, známým boxerem Vojtěchem Sasínkem. Vězení přežil a vrátil se zpět do Hodonína, kde zemřel.


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Slavný německý spisovatel vypráví příběh antifašistů v Sudetech

Zatčení němečtí antifašisté po obsazení československého pohraničí na podzim...

Při obsazování československého pohraničí na podzim 1938 nastaly zlé časy i místním německým...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Zeman devalvuje váhu státních vyznamenání, shodli se političtí experti

Udílení státních vyznamenání - Miloš Zeman při svém úvodním projevu (28. října...

VIDEO Ocenění z rukou prezidenta Miloše Zemana v den výročí 100 let republiky dostalo 41 lidí, nejvíce za...

Po ruském zajetí jedl polévku už jen horkou, vzpomíná vnučka na legionáře

Antonín Heidrich byl jedním z Moravanů, kteří v řadách československých legií...

Nebýt československých legionářů, nebyla by ani samostatná republika, hodnotí odborníci dobu před...

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Dav lynčoval řidiče, za sražení kočárku s dítětem ale mohla opilá babička

Záchranáři zasahují v Bratislavské ulici v Brně poté, co zde auto srazilo ženu...

Silné emoce loni v Brně vyvolal incident, při němž řidič srazil ženu s kočárkem a následně čelil útoku rozzuřených...

Podivín na Hodonínsku zastřelil místostarostu, ten jen doprovázel policii

Policisté zasahovali v Dražůvkách na Hodonínsku. V domě se zabarikádoval...

V Dražůvkách na Hodonínsku postřelil místní muž místostarostu a zabarikádoval se v domě. Postřelený místostarosta...

Stavbař komplikuje život sousedům, koupenou chatu předělává bez povolení

Stavbař Petr Kratochvíl se bez povolení pustil do přeměny chaty v osadě...

Mezi sousedy v jindy poklidné osadě Jitřenka se zhruba dvacítkou chat v katastru obce Nevojice na Vyškovsku to už pár...

Proč není na mistrovství? Trenéři mi všechno řekli narovinu, líčí Zaťovič

Martin Zaťovič během utkání proti Rusku

Výborná sezona Martina Zaťoviče v Kometě Brno si o tečku na mistrovství světa snad i říkala. Čtyřiatřicetiletý...

Všem pomáhal, říkají sousedé o zastřeleném místostarostovi

Policie a starostka obce Dražůvky se vyjádřili ke střelbě

Obyvatelé Dražůvek na Hodonínsku se vzpamatovávají z pro ně nepochopitelného útoku, při kterém místní muž zastřelil...

Další z rubriky

Co dřív bylo plevel, už nevadí. Teplejší klima mění zeleň ve městech

Pampeliška neboli smetanka lékařská (Taraxacum officinale). Ilustrační foto

Místo dokonale střiženého hustého pažitu přerostlý trávník a v něm pampelišky. I tak některá jihomoravská města reagují...

Lepidlo z Brna může zkrátit léčbu zlomenin, na prasečí kosti funguje

Brněnští lékaři a vědci vyvíjí kostní lepidlo, které by rychleji zahojilo...

Z několika týdnů na pár dní se může zkrátit léčba tříštivých zlomenin, pokud se uchytí projekt brněnských lékařů a...

Při nehodě u Znojma zemřel muž, v době srážky byl vedle auta

Ilustrační snímek

Smrtelná nehoda na několik hodin uzavřela úsek silnice I/53 mezi Znojmem a Brnem. Při srážce dvou aut zemřel muž, který...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz