Apelujte na své obyvatele, aby parcely neprodávali zbytečně pod cenou a nejprve jednali s krajem. Takové vyznění má dopis, který rozeslalo hejtmanství do jihomoravských vesnic a měst.
Kraj varuje, že situace může způsobit potíže při opravách. Nový vlastník si totiž pak může klást nereálné podmínky, za jakých pozemky hejtmanství přenechá.
Pokusy o nákup půdy se podle vedení kraje v poslední době ve velkém objevily především na Břeclavsku a Hodonínsku, firmám se podařilo uspět třeba v části frekventované silnice II/380 mezi Brnem a Hodonínem.
„Je to nejspíš dáno i tím, že právě v těchto okresech sídlí subjekty, které výkupy provádí. Podobnou činnost jsme ale v menší míře zaznamenali také v jiných okresech,“ informovala krajská mluvčí Monika Brindzáková.
Mezi další silnice, kde k výkupu pozemků už došlo, patří například spojnice mezi Břeclaví a Lanžhotem až po státní hranici, Hodonínem a Kroměříží nebo Vacenovicemi a Ratíškovicemi.
Ceny jsou nižší než náš posudek, upozorňuje hejtmanství
Hejtmanství vlastníky parcel pod silnicemi varuje, že firmy jim vždy nabídnou takové částky, aby na obchodu samy vydělaly. „Zpravidla se jedná o cenu mnohem nižší, než by stanovil náš znalecký posudek,“ varovala náměstkyně hejtmana pro investice a majetek Taťána Malá (ANO).
Na možné komplikace upozornila i právnička Lucie Knollová, která se právě majetkovou problematikou zabývá.
„V případě žádosti o prodej, kdy se komunikace nachází na cizím pozemku, může jeho vlastník požadovat jakoukoliv částku. Naopak kraj je vázaný zákonnými omezeními, pravidly pro výkupy a rozpočtovými předpisy. Má prostě nastavený postup, za jaké částky lze nemovitosti nabývat. Nemůže za pozemek vyplatit libovolnou cenu, o kterou někdo požádá,“ vysvětluje Knollová. Zároveň upozorňuje, že podobné případy končívají až u soudu.
A právě toho se kraj obává především kvůli potřebným rekonstrukcím silnic. „Pokud není sjednoceno vlastnictví silnice a pozemku pod ní, pak to vždy může znamenat komplikaci v případě oprav,“ připustila Brindzáková.
Potíže s pozemky řeší hejtmanství už patnáct let. Tedy od doby, kdy kraje po svém vzniku dostaly většinu silnic do své správy.
„Od té doby jsme provedli stovky až tisíce výkupů a s jistotou lze očekávat, že podobný počet bude ještě v dalších letech potřeba,“ poznamenala Brindzáková. Na výkupy pozemků kraj každý rok vyčleňuje nemalou částku, letos jde o 13 milionů korun.
Místo prodeje směna
Některé pozemky pod silnicemi patří přímo jihomoravským vesnicím a městům. Jedním z takových je i Kyjov. Také na jeho webových stránkách visí prosba, aby se lidé v otázkách prodeje obraceli přímo na hejtmanství.
„Také máme několik takových pozemků. Jejich převod na kraj řešíme zpravidla tak, že je směníme za jinou parcelu, o kterou máme zájem,“ přiblížil mluvčí kyjovské radnice Filip Zdražil.
Dopis z kraje „zdobí“ i úřední desky Strážnice či Valtic. Jejich zástupci však tvrdí, že se zatím s podobnými praktikami nesetkali. Nicméně jiné potíže s výkupy půdy pod silnicemi je neminuly.
„Aktuálně řešíme jeden z pozemků, který se nachází pod městskou silnicí. Majitel nám ho nabídl k odkupu. Když se smysluplná možnost nabízí, město by vždy mělo udělat vše pro to, aby pozemek získalo. Ale částku, kterou jsme navrhli, vlastník odmítl a chce směnu pozemků,“ uvedl starosta Valtic Pavel Trojan (ČSSD).
Problémy s půdou pod klíčovými stavbami dlouhodobě řeší i v Brně. Dlouhá léta se například táhla jednání nad parcelami v Žabovřeské ulici, kde má vzniknout další z důležitých částí velkého městského okruhu (psali jsme zde).
Situace dokonce vygradovala tak, že brněnský magistrát firmě Login Talk hrozil vyvlastněním. Za pozemky Brno nakonec zaplatilo přes pět milionů korun.
A podobné potíže s parcelami pod svými silnicemi řeší roky také v jiných krajích. Třeba Vysočina před dvěma lety dokonce společnosti ČEZ zaplatila za půdu osm milionů korun. Jednalo se o pozemky pod krajskými cestami v okolí Dalešic a dukovanské elektrárny.
