Nejostudnějším místem Brna je podle čtenářů oprýskaná pošta u nádraží

  • 31
Zvenku je oprýskaná, místy posprejovaná, zevnitř nepřívětivá, pro neznalého člověka navíc nepřehledná. Přesně taková je pošta u hlavního vlakového nádraží v Brně, kterou čtenáři iDNES.cz zvolili v anketě největší ostudou města.

„Vnímám ji jen jako kostku s unifikovanými patry, nic extra krásného. Po rekonstrukci by určitě prokoukla a svůj účel plnila dobře,“ zhodnotil objekt například Michal Kolář.

Za pravdu mu dávají nejen mnozí další zákazníci pošty, kterých je měsíčně až okolo 50 tisíc, ale také odborníci.

Budova je památkově chráněná. Její podobu ve druhé půli 30. let minulého století definoval nejslavnější brněnský funkcionalistický architekt Bohuslav Fuchs, který už tou dobou měl za sebou stavby jako městské lázně v Zábrdovicích či hotel Avion. O něco méně známý je fakt, že ještě před ním projekt pošty vypracovával Josef Kranz, autor třeba architektonicky ceněné kavárny Era v Černých Polích.

„Pošta je zcela ikonická stavba, pro Brno jedna z nejvýznamnějších. Dokonce se objevila v návrhu na prohlášení národní kulturní památkou. Stačí se ale podívat na fasádu. Opadávají jednotlivé vrstvy omítky a je na první pohled vidět, že opravu potřebuje,“ upozornil Petr Svoboda z Metodického centra moderní architektury, jež spadá pod Národní památkový ústav.

Ostudná místa Brna: nábřeží přitahuje prostitutky, poštu léta neopravili

Obnovu by podle něj potřeboval i interiér. Ostatně na nepřehledné vnitřní uspořádání narážejí lidé, když mnohdy marně hledají přepážky, kde si vyzvednou balík či pošlou doporučený dopis. A při čekání rozhodně nemají potřebný komfort. „Přepážky by snesly úpravu. Nicméně koncept pošty je čitelný a konstrukce by podle všeho měla být v dobrém stavu,“ míní Svoboda.

Vedení města tvrdí, že o opravu stojí. Problém ale je, že budova nepatří Brnu, ale České poště. „Rádi bychom se stavem objektu něco udělali. V minulosti už město s Českou poštou jednalo, ale vzhledem k tomu, že nejde o náš majetek, je to vše, co můžeme udělat,“ konstatoval náměstek primátora pro oblast investic Richard Mrázek (ANO).

Přesun nádraží s polohou pošty nepohne

Potřebu opravy uznávají i zástupci pošty. Nicméně zároveň připouštějí, že v blízké době se jí Brno nedočká.

Všechny díly seriálu Ostudná místa najdete zde

„Aktuálně se zabýváme otázkou, jakým směrem se s poštou na hlavním nádraží vydat. Případný termín rekonstrukce ale není na pořadu dne. Důležité budou ekonomické aspekty, jen dílčí modernizace by vyšla na několik milionů korun. Proto je třeba zvážit celý proces komplexně,“ reagoval mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Otazníky visí nad poštou i v souvislosti se zamýšleným přesunem nádraží, o němž se mluvilo už za architekta Fuchse. Ten budově proto záměrně navrhl lehkou ocelovou konstrukci, tak aby byla rozložitelná. Tedy aby ji stavebníci jednou mohli rozmontovat a opět složit na novém místě.

Jak dopadla anketa o největší ostudu Brna

  • Pošta na hlavním nádraží 2 351 hlasů
  • Nábřeží řeky Svitavy 802 hlasů
  • Centrum Letná v Bystrci 247 hlasů
  • Městské lázně Zábrdovice 144 hlasů
  • Jaselská kasárna 130 hlasů

„Uvažovalo se, že by pošta byla přemístěna, zatím se ale nikdo detailněji nezabýval tím, jestli to je opravdu proveditelné,“ podotkl ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Vlastníkovi budovy se ale rozložení a opětovné složení o několik set metrů dál v případě, že by vláda nakonec posvětila rozhodnutí brněnských zastupitelů odsunout nádraží k řece, nezamlouvá. Vlaky pro převoz balíků nevyužívá, a tak pro Českou poštu není tolik podstatné, jestli bude v blízkosti hlavního železničního uzlu. „Přesun nádraží by na pobočku vliv neměl. Z našeho pohledu jde o strategické umístění pošty,“ podotkl Vitík.

Budova poslední úpravy prodělala v 80. a 90. letech minulého století, ty jí však spíše ublížily. Přišla při nich o lavice s ocelovou konstrukcí, masivními dubovými sedáky a opěradly. I o původní ušlechtilou, cementovou a probarvenou omítku, kterou nechala Česká pošta natřít disperzním světlým nátěrem.

Populární páternoster se dostal i do průvodců

Na nevzhledném vnějšku poštovní budovy u brněnského nádraží se shodnou snad všichni. Co se týče interiérů, už tak jednotný názor nemají. Plusové body přidává hlavně specialita u vchodu – páternoster. Právě mechanismus oběžného výtahu – kabiny jako kuličky růžence na provázku, spojeného pro křesťany s modlitbou otčenáš neboli latinsky Pater noster – dal unikátnímu zařízení jméno.

Zákazníci pošty do něj za jízdy nastupovali a vystupovali od počátku 40. let 20. století. Tyto výtahy by se v Brně daly spočítat na prstech jedné ruky. Jeden je v magistrátní budově na Malinovského náměstí, další pak na Fakultě strojního inženýrství VUT. Tím výčet páternosterů v Brně i celém Jihomoravském kraji končí. V Česku jich funguje zhruba padesát.

A poštovní páternoster mezi ně už patřit nemusel. Kvůli nevyhovujícímu technickému stavu jej Česká pošta v roce 2004 uzavřela a nefunkční zůstal několik let. S památkáři se nakonec podařilo vyjednat obnovu, znovu se rozjel před pěti lety. „Dnes tyto výtahy lidé často chápou jako atrakci. Třeba Japonci už je mají v průvodcích,“ podotkl David Kabele, který se tématu věnuje a provozuje webové stránky paternoster.archii.cz.