Sběratel již není mezi námi, ale jeho dílo žije dál. „Bohužel tatínek zemřel 6. listopadu 2020 na následky covidu. Bylo to velmi rychlé a nečekané,“ oznamuje Martina Záhorszká, která otcovu sbírku udržuje a nadále i rozšiřuje.
Za hranicí obce lidé Urbánka znali právě díky jeho vášni pro Ladovy pohlednice. Objevil i takovou, kterou má v soukromém archivu zřejmě už jen malířův vnuk. Černobílá pohlednice s kresbou z knihy Fatalis od Karla Viky přitom nebyla nikdy oficiálně vydaná, zřejmě si ji některý z tiskařů zhotovil „jen tak“.
Urbánkův kousek prošel poštou v roce 1913, na rozdíl od čistého výtvoru v držení Ladova vnuka. Jde tedy pravděpodobně o nejstarší pohlednici tohoto druhu vůbec.
V rekordní sbírce se nachází také první oficiálně vydaná sada deseti kusů pohlednic vydavatelství Emporium z roku 1917, vánoční a velikonoční kusy vydavatelství Pokrok z roku 1928, ale i méně známý námět lišky s kohoutem od pražského Spolku výtvarných umělců Mánes z roku 1931.
Před nějakým časem Urbánek zkompletoval sbírku o předválečné výtvory, které mu chyběly – Náves, Černý pivovar a druhou pohlednici s kresbou ze zmíněné knihy Fatalis.
„Chybějící kousky do sbírky sháním stejným způsobem jako tatínek, tedy přes aukční portály, internetové bazary, facebookové skupiny, osobní návštěvy burz. Ale na výbornou funguje spolupráce v úzkém okruhu sběratelů, kdy si navzájem sledujeme a doplňujeme naše sbírky,“ líčí Záhorszká.
Osobně má ráda hlavně pohlednice s veselými a rozpustilými zvířátky, protože se jí vybavuje dětství a knihy s těmito kresbami. Nicméně všechny motivy Josefa Lady, od jehož narození letos uplynulo 135 a od úmrtí 65 let, jsou podle ní něčím zajímavé a krásné.
Zhruba 450 námětů pohlednic
V době vzniku tohoto článku čítala sbírka 3 033 pohlednic. Samotných námětů je zhruba 450, ostatní kusy se liší například číslem série, textem adresní strany nebo grafickou úpravou. Nezasvěcený člověk by tak mohl říct, že pohlednice jsou stejné, ale není tomu tak.
Momentálně ve sbírce chybí především ty od vydavatelství Odeon. „Byly vydávány pro slovenský trh v 70. a 80. letech, mezi sběrateli je pro ně zažitý výraz ‚pohlednice bez loga‘,“ odhaluje Záhorszká.
Ta rovněž aktualizuje otcem založené facebookové stránky: jednu s názvem Ladovky – sbírka pohlednic, kam pravidelně vkládal v návaznosti na roční dobu pohlednice ze sbírky s komentářem, dále pak Švejkoviny. „Josef Lada je totiž také duchovním otcem obrazové podoby Švejka a tatínek vlastnil – a já nadále spravuji – poměrně pěknou sbírku pohlednic, na kterých je zobrazen právě Švejk,“ přibližuje Záhorszká.
Po náhlé smrti otce se v rodině o zbavení se sbírky vůbec nebavili. „Slovo prodej nepadlo, cítili jsme to v rodině všichni stejně. Z úcty k tatínkovi, jeho obrovským znalostem týkajícím se díla mistra Lady a hlavně k velikosti a jedinečnosti sbírky, kterou dal dohromady,“ podotýká jeho starší dcera.
