Zatímco před čtyřmi lety vedl Piráty v Brně do voleb Tomáš Koláčný, letos tomu tak nebude, ačkoli stranu dostal do koalice a sám se stal náměstkem primátorky.
Už loni na podzim přišel o post předsedy místní organizace a na kandidátce do letošních komunálních voleb se objeví nejvýš na čtvrtém místě.
Navíc, pokud Piráti uzavřou předpokládanou koalici se Zelenými a Žít Brno, Koláčný nejspíš skončí ještě níž a může se propadnout i mimo volitelné pozice. Nemluvě o dalších Pirátech ve vedení města – radní Marek Fišer je na pátém místě kandidátky, radní Róbert Čuma se propadl až na osmé.
Proč takový „nevděk“?
Stopku, kterou mu spolustraníci vystavili, Koláčný jakožto nejviditelnější tvář Pirátů v Brně komentuje jen nerad. V jeho vyjádření se často opakují slova o tom, že takto rozhodla členská základna a že to svědčí o vnitrostranické demokracii, jaká v jiných stranách neexistuje.
„Žádné výhrady od našich členů jsem neslyšel,“ reaguje na dotaz, zda nejde o zpětnou vazbu za nepříliš viditelnou pirátskou práci ve vedení Brna.
Nebo zda je to vysvědčení za samotnou spolupráci s ODS, která byla při vstupu do koalice v roce 2018 pod palbou kritiky části brněnských členů, včetně tehdy navržené radní pro kulturu a dnes europoslankyně Markéty Gregorové. Ta se ještě před nástupem do funkce ve vedení města nominace raději vzdala.
„Může to být jedním z důvodů, ale kdyby byla nespokojenost opravdu výrazná, věřím, že by se členové ozvali už dříve,“ míní brněnský politolog Otto Eibl. Vypovídá to však podle něj o nespokojenosti spolustraníků, jak dotyční stranu na magistrátu reprezentují.
O tom nominanti v čele kandidátky i nový šéf brněnských Pirátů Michal Marciniszyn skutečně mluví. Všichni považují za prioritu oblast dopravy, poukazují však na to, že se za spoluvlády Pirátů v Brně málo klade důraz na cyklisty či pěší a naopak dostávají přednost auta.
„Sama jsem po městě začala jezdit s kočárkem a začala tak vnímat problémy, které jsem dříve neviděla. Jak je často složité někde projít, kolik stojí aut na chodnících, kolik jich parkuje v pěší zóně. To mi vadí a myslím, že je potřeba na to více upozorňovat a řešit to,“ přibližuje dvojka kandidátky Monika Lukášová Spilková.
Mluví sice obecně, nicméně za jejími slovy lze vidět i kritiku ODS, jejíž zástupci mají na starosti právě resorty dopravy a investic a na upřednostňování cyklistů či chodců mají zpravidla odlišný názor.
Tomáš Koláčný se hájí tím, že řeší témata, která Pirátům náleží. „Těžko se mi to hodnotí. Kdybych měl jiné gesce, věnoval bych se jim,“ vysvětluje náměstek, jenž má na starosti participaci, strategii a analýzu dat. Další pirátští radní, Fišer a Čuma, zase řeší kulturu a majetek.
Podle Spilkové to však není o rozdělení gescí. „Pokud chceme, aby Brno působilo přívětivě a směřovalo k podobě moderních západních metropolí, musí se téma veřejného prostoru řešit i mimo gesce, protože se řadou z nich prolíná,“ podotýká.
„Nejsme razantní, nejsme vidět“
O nedostatečné razanci v prosazování tématu na vyšší politické úrovni mluví i volební jednička Pirátů a někdejší aktivista ve spolku Brno na kole Marek Lahoda. Je to ten důvod, proč už „nedrží kurz“, kdybychom využili pirátskou terminologii? „Já bych to takto neřekl, kurz držíme, spíše ho jen trochu upravujeme. Obecně ale usuzujete správně,“ říká. Do detailů však nechce zacházet.
Volební lídr Pirátů Marek Lahoda
Piráti ve volbách v roce 2018 dosáhli na šest křesel v zastupitelstvu, což někteří zmiňují jako handicap pro možnost více si v koalici dupnout. Na druhou stranu rovnou pro čtyři své zástupce dokázali na magistrátu vyjednat angažmá na plný úvazek.
Přesto o jejich práci není slyšet tolik jako o činnosti jejich kolegů z dalších stran koalice. Zrovna u Pirátů, jejichž „revírem je internet“, to vyznívá poněkud paradoxně. „Taky bych čekal, že v tom budeme lepší, je to náš dlouhodobý problém,“ uznává uvolněný zastupitel pro IT Ondřej Kotas.
„Neviditelný“ je přitom i on sám. Vysvětluje to tím, že hodně pracoval na zlepšení vnitřního fungování úřadu, a proto o něm nebylo slyšet. To však spolustraníkům nestačilo, a ti mu tak nedopřáli místo na předních místech kandidátky jako před čtyřmi roky. „Mám pro to své vlastní vysvětlení, ale to bych nerad šířil do médií,“ dodává.
Jejich témata prezentují jiní
Pravdou je, že Piráti si mnohdy nechají svá témata ukrást koaličními kolegy. Marek Lahoda, stejně jako šéf brněnských Pirátů Michal Marciniszyn, třeba oceňují pirátského radního pro oblast majetku Róberta Čumu za aktivitu při řešení vlastnictví podchodu pod hlavním nádražím nebo ploch za Lužánkami.
V prvním případě si ovšem téma mediálně přivlastnil lidovecký náměstek Petr Hladík, druhé téma si pro změnu hlídá ODS. Chabou sebeprezentaci Pirátů dokládá třeba i to, že radní Čuma ani za čtyři dny neodpověděl na písemně vyžádané dotazy redakce.
Piráty v čele brněnské buňky i rodící se kandidátky spojuje rovněž to, že se nepodílejí na současné pirátské magistrátní politice. A tak na dotaz, proč jejich aktuální předvolební návrhy už dávno nejsou realitou, když se Piráti na vedení Brna podílejí posledních osm let, jednoduše odpoví, že oni u toho nebyli.
