„Žijeme ve světě kryptoměn a digitálních peněženek, přesto mince a bankovky evidentně lidi stále ještě baví. Vidíme to na tom, jak velký zájem je o naše emise, minimálně ty z drahých kovů,“ říká člen bankovní rady Vojtěch Benda.
Podle něj byl obrovský zájem třeba o dvacetikoruny, které ČNB vydala loni ke stému výročí republiky a díky nimž se za poměrně malou částku mohl stát držitelem sběratelského kousku téměř každý.
V rozsáhlém emisním plánu, který řeší vydávání pamětních mincí až do roku 2025, přijde na řadu nejdříve Mendel. Na rok 2022 připadá připomínka dvoustého výročí narození brněnského objevitele, jenž svým na první pohled jednoduchým a snad i poněkud úsměvným výzkumem při pěstování hrachu položil základy genetiky. Jeho tvář se objeví na stříbrné minci ve dvousetkorunové hodnotě.
O rok později jej vystřídá Jan Blažej Santini-Aichel k připomínce 300. výročí jeho úmrtí. Geniální architekt se na jižní Moravě nesmazatelně podepsal stavbou kostela ve Křtinách či benediktinského kláštera v Rajhradě.
Už za dva roky zvěční i Mikulov. Objeví se na zlaté minci v hodnotě pěti tisíc korun, kterých banka vydá jen 15 tisíc kusů. Město pod Pálavou se dostalo do série „Památkové rezervace“.
„Měli jsme interní debatu na bankovní radě, jakým tématem se máme zabývat. Vzhledem k tomu, že je s tím vždy spojena zajímavá vernisáž a návštěva toho místa, tak jeden kolega neformálně navrhoval nejkrásnější světové pláže,“ směje se Benda.
Už vážněji však dodal, že banka se i nadále drží toho, aby mince upozorňovaly na krásy a zajímavosti Česka, a proto padla volba právě na památkové rezervace. Vedle Mikulova se na nich objeví třeba Jihlava, Olomouc, Štramberk či Kroměříž.
V posledním emisním roce cyklu přijde na řadu stříbrná mince v hodnotě dvou set korun, na níž bude vyobrazena Věstonická venuše. Právě v roce 2025 se totiž slaví sté výročí nálezu slavné plastiky v Dolních Věstonicích.
Jihomoravský motiv dostane i historicky teprve druhá pamětní bankovka. Ta první nesla motiv prvního ministra financí Aloise Rašína. V roce 2022 vyjde stokoruna s tváří Karla Engliše – dalšího prvorepublikového ministra financí a také prvního rektora Masarykovy univerzity. „Pokračujeme tak dalším z otců zakladatelů české měny,“ komentoval bankovní rada nový motiv.
Konečnou podobu těchto pamětních platidel ČNB postupně odtajní s tím, jak bude vypisovat výtvarné soutěže.
Pamětní mince jsou podle Bendy vydávány na našem území již od doby panování habsbursko-lotrinské dynastie. Všeobecně se rozšířily hlavně za vlády Františka Josefa I. První ryze československá pamětní mince však vyšla až v roce 1928 k desetiletému výročí vzniku Československa.
Vlnu zájmu vyvolala v létě bankovka s Karlem Gottem:
