Právě pozice a podoba lamp přitom zásadním způsobem ovlivňují tvář měst. Architekti dovedou světlem třeba podtrhnout dominanty obce i snížit zločinnost. V Břeclavi tak neplánovali malou stavbu. Tisíce sloupů radnici přijdou v několika etapách na částku mezi 60 a 120 miliony korun.
Po volbách, změnách na radnici a především po peripetiích spojených se soutěží, v níž ani jeden návrh neměl všechny potřebné formální náležitosti, nové vedení města výběrové řízení zrušilo. Nový starosta navíc už nevidí důvod, proč by měl na navrhování veřejného osvětlení vybírat architekty. Obměnu osvětlení svěří technikům.
„Veřejné osvětlení se neliší od chodníku či kanalizace. Necháme prostě zpracovat technickou projektovou dokumentaci, která řekne, že v takové a takové ulici bude takové a takové světlo. Nejsme historické město, které by třeba muselo mít v centru nějaké speciální lampy,“ plánuje nový starosta Břeclavi Pavel Dominik (Pro region).
A přesně takový přístup je podle odborníků chybou, která obec může nepříjemně poznamenat na dalších 30 až 50 let. Taková je životnost lamp.
„Světlo je neuvěřitelný nástroj, kterým dokážou architekti zásadně ovlivnit vzhled veřejného prostoru. Jestli lidé na místa budou chodit, jak se tam budou cítit, jaká tam třeba bude zločinnost. Nevhodné osvětlení dokáže například přebít významnou památku. Desítky sloupů navíc nejen svým světlem, ale i vzhledem ovlivňují vzezření každé ulice i náměstí,“ upozornila architektka Simona Švecová z Katedry urbanismu a územního plánování pražského ČVUT.
Podle ní by rozumní starostové návrh osvětlení měli svěřit architektům či urbanistům.
Osvětlení dosluhuje v mnoha obcích
Jen na jižní Moravě je podle statistiky Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení z roku 2010 více než 150 tisíc takzvaných světelných míst, tedy stožárů veřejného osvětlení.
A zejména v malých obcích, které za desetiletí mnohdy stožáry takřka neobměňovaly, je většina z nich na konci své čtyřicetileté životnosti. Podobné zakázky, jako je ta břeclavská, tak budou stále častější. A takový přístup, jako je ten v Břeclavi, je podle odborníků téměř normou.
„Řada radnic výměnu veřejného osvětlení bere jako nutné zlo. Do obcí přijíždějí obchodníci, kteří starostům nutí nějaká svítidla. Ti vidí jen výrazné úspory energie, ale už se na veřejné osvětlení v obci nedívají jako na celek. Technici sice dokáží spočítat a dodržet normy, ale už nedomyslí, jak se bude žít lidem v obci,“ vysvětlil Petr Žák z Katedry elektroenergetiky ČVUT v Praze.
Právě on byl jedním z členů odborné komise, která vybrala vítězný architektonický návrh na vytvoření osvětlení v Břeclavi. Pak ovšem radnice soutěž zrušila. Ani jeden z účastníků prý neměl v pořádku formální stránku návrhu.
Například u toho, který přihlásil brněnský architekt Ludvík Grym, podle úředníků chyběl profesní životopis. „Jsem si jistý, že byl přiložený. A i v souvislosti s rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jsme se rozhodli soudně po městu vymáhat kompenzaci. Chceme komunikovat s dalšími účastníky tendru. Návrh nás stál mnoho času a soutěž byla nakonec nepochopitelně zrušena,“ uvedl Grym, který prý bude chtít zpět až stovky tisíc korun.
Architekt navíc kritizuje i rozhodnutí radnice podruhé už architekty k vytváření veřejného osvětlení nepřizvat. „Není to zdaleka jen o výtvarnu, ale i o ekonomice. Moudřejší návrh dokáže městu ušetřit další peníze,“ dodal Grym.
Nové vedení Břeclavi se chce soudit také. S antimonopolním úřadem o milionovou pokutu. „I když si o postupu minulého vedení města mohu myslet svoje, musím hájit zájmy Břeclavi,“ dodal starosta.
Antimonopolní úřad ale na sankci trvá. „V rozkladovém řízení zadavatel napadal mimo jiné pravomoc úřadu vyžádat si dokumentaci a výslovně ji odmítl poskytnout. Svou povahou tedy jde o jeden z nejzávažnějších správních deliktů, protože radnice znemožnila přezkum soutěže,“ řekl ČTK mluvčí antimonopolního úřadu Petr Rafaj.
