Čtenář podepsaný jako Lyžařský vlek se zajímal o názor Jaroslava Rožnovského na budování lyžařských areálů na jižní Moravě i sousední Vysočině.
"Výhled podle odhadů změny klimatu je takový, že délka období se sněhovou pokrývkou bude kratší," naznačil šéf brněnských meteorologů.
Odpovědi Jaroslava rožnovského si můžete přečíst zde |
"Například podle výskytu přírodního sněhu bude určitě podnikatelsky riskantní budovat takové areály na jižní Moravě," doplnil odborník.
"Velká poslední povodeň byla z rychlého tání sněhu v březnu 2006. Na ni jsme se několik dnů předem připravovali, protože naše předpověď na prudké tání upozorňovala," odpověděl Rožnovský na první dotaz čtenáře iDNES.cz.
"Přes dva týdny jsem se věnoval povodni z různých pohledů, od vyhodnocování po zasedání povodňových komisí a podobně," doplnil meteorolog.
Rožnovský měl mezi účastníky on-line rozhovoru i ty, kteří pro jeho práci našli i slova uznání. Čtenář Sudička napsal: Já Vám fandím a myslím, že úřad vedete dobře. Jen kdybyste mohl nechat kolem Bystrce napadnout tak 5-10 cm sněhu, ať je na běžky.
"Poručit počasí zatím nelze," neotálel s odpovědí Rožnovský. "Kdybych mohl, určitě ten sníh pro okolí Bystrce, a nejen tam, zajistím."
Koníček již od dětství
O počasí se Rožnovský zajímal od mala. "Zajímaly mě vztahy v přírodě, počasí, podnebí," říká. Také proto se přihlásil na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity a Agronomickou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity.
A "zemědělce" zůstal věrný, dodnes na škole učí klimatologii a bioklimatologii. Své znalosti dojíždí předávat také studentům ostravské univerzity. V čele meteorologického ústavu je od roku 2001. Vede také Českou bioklimatologickou společnost.
"Studujeme různé procesy v přírodě, například kdy začne jaký druh květiny kvést a co na to má vliv," uvedl Rožnovský. Tím ale výčet jeho činností nekončí. Momentálně studuje mikroklima jeskyní v Moravském krasu. "Co se s nimi bude dít, pokud se bude oteplovat," podotkl.
