Problém s přeplněnými školami v centru chce Brno řešit novou základkou

Novou základní školu Brno otevřelo naposledy před šesti lety v Žebětíně. Nyní kvůli přeplněným zařízením v centru chystá další v Údolní ulici. Školám mají pomoci také zápisové lístky či nové spádové obvody.

(ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Ještě před třemi týdny brněnský radní pro školství Jaroslav Suchý (KDU-ČSL) tvrdil, že situaci na přeplněných základních školách ve městě nelze rychle vyřešit. „Rodiče se musí připravit na to, že nebude samozřejmost mít děti ve spádové škole nebo společně se sourozenci,“ uvedl Suchý pro MF DNES (podrobněji v článku Pro všechny prvňáky nemá centrum Brna místo. Jistotu nedá ani spádová škola).

Po skončení zápisů do škol a školek, kdy letos řada ředitelů musela poprvé losovat mezi spádovými dětmi či nespádovými sourozenci, ale Brno přichází s novým plánem. Novou základní školu v Údolní ulici chce otevřít od září příštího roku v budově bývalé Střední školy sociální a zdravotní Vesna.

„Pro spádové děti máme v základkách kapacit papírově dost, ale fakticky málo. Uznávám, že je to pravda a že je potřeba jít rodičům s jejich poptávkou vstříc,“ řekl náměstek primátora pro školství Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nová škola má ulehčit hlavně sousedním žádaným zařízením v centru, o něž mají zájem jak spádové rodiny, tak i ty, které do města dojíždějí za prací. Její zřízení by vyžadovalo minimální investice i administrativu. V třípatrovém domě může vzniknout kolem deseti nových učeben. Zda se základku podaří otevřít, záleží hlavně na domluvě se spolkem Vesna, který má budovu v nájmu.

„Začínáme s městem jednat, bude to trvat asi dva měsíce a výsledek zatím není jasný,“ uvedla Lenka Klumpnerová z Vesny.

Předchozí vedení města zajistilo 240 nových tříd

Kromě tohoto záměru Hladík minulý týden požádal na sněmu brněnské starosty, ať plánují spádové obvody tak, aby se všichni žáci dostali do nejbližších škol. Městské části totiž mají k dispozici data o počtu dětí přihlášených k trvalému bydlišti v okolí jednotlivých základek a mohou vyhlášku o spádových obvodech upravovat každý rok před zápisem.

Školy a školky v Brně

Počet míst v nově vybudovaných třídách mateřských škol:

• 2010 až 2014 (koalice primátora Romana Onderky) – 1 100
• 2014 až 2018 (koalice primátora Petra Vokřála) – 489

Počet míst v nově vybudovaných třídách základních škol:

• 2010 až 2014 (koalice primátora Romana Onderky) – 240
• 2014 až 2018 (koalice primátora Petra Vokřála) – 0

Počet dětí v městských školkách

• 2014 – 11 507
• 2018 – 11 814

Počet dětí v základních školách 

• 2014 – 27 451
• 2018 – 29 951

Kapacity jsou ale nerovnoměrně rozmístěné, takže zatímco v Bystrci či v centru jsou první třídy plné, na Brně-jih zůstává ve dvou školách 76 volných židlí.

Navíc zatímco za minulé vlády Romana Onderky (ČSSD) město zajistilo výstavbou nových tříd 240 míst, v tomto volebním období svítí koalici primátora Petra Vokřála (ANO) nula. Zvyšovala se ale obsazenost, takže dnes je v průměrné brněnské třídě 23 dětí, před čtyřmi lety to bylo o jedno méně. Výjimkou však nejsou první třídy s 26 žáky.

V roce 2007 přitom v jedné učebně sedělo průměrně 20 prvňáků. Porodnost v Brně se totiž v posledních deseti letech pohybuje kolem 4 500 dětí ročně a demografové neočekávají, že výrazně poklesne.

Další školky nejsou potřeba, říká náměstek Hladík

Lepší situace není ani v mateřských školách, do těch se letos nedostalo 15 procent tříletých dětí. Někde dokonce museli ředitelé losovat i mezi spádovými dětmi. Nejhorší situace je v centru, na Vinohradech, v Bystrci, Králově Poli, Žabovřeskách a Židenicích. Kvůli změně přijímacích kritérií, kdy podle zákona měly přednost právě tříleté děti, se navíc mnoha rodinám nepodařilo umístit sourozence do stejné mateřinky.

Podle Hladíka přesto není třeba masivně přistavovat nové třídy. Kolem 200 dětí totiž bylo přijato na více školek a další tři stovky, jež už školku navštěvují, ji budou podle zkušeností magistrátu měnit.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

„V září se nám papírově uvolní pětistovka míst a my už teď víme, že umístíme i dvouapůlleté děti. Velmi by nám ale pomohla změna zákona a zavedení zápisových lístků, které dobře fungují na středních školách,“ popsal Hladík s tím, že už oslovil poslance a senátory, kteří zrovna projednávají školský zákon.

I kdyby bylo dítě přijato do více zařízení, rodič by musel do několika dnů od přijetí odevzdat zápisový lístek školce, kterou si zvolí. „Pokud se to povede jako pozměňovací návrh školského zákona, mohla by změna začít platit už v příštím školním roce,“ uvedla senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL), jež je členkou školského výboru Senátu.

Hladík navíc chce upravit spádové obvody i u školek. Nekopírovaly by hranice městských částí, ale reálné počty dětí z evidence obyvatel. „Ty děti už jsou narozené. Takže se už nestane, že v jedné školce nebude místo pro všechny tříleté, ale v sousední budou brát i dvouleté,“ poznamenal náměstek.