Nejrůznější žánry se na sobě popásají už dlouho. Film si půjčuje z literatury, z úspěšných divadelních her jsou filmy a naopak. Knižní trh se stává rezervoárem témat pro pohyblivé obrázky či dramatické umění.
Ostatně osmnáct tisíc lidí, kteří si Baránkovu praktickou příručku lovu a balení dosud zakoupili na přesyceném trhu, jistě představuje slušné číslo a možnou diváckou základnu.
Jistěže všichni tito čtenáři nejsou z Brna a okolí. Jistěže všichni tito nesmělí či naopak mlsní kocouři hledající na stránkách bestselleru návod, jak dobýt a uchvátit ženská srdce, nejsou divadla chtiví. I tak má tato novinka šanci vydobýt si slušnou diváckou základnu. Důvody však nebudou jen v komerčním úspěchu titulu.
V Buranteatru totiž přivedli na svět svižnou inscenaci, která baví, moc nerozumuje, není pouhým „návodem k použití“ a navrch má šťavnaté herecké výkony.
Tomáš Baránek už má za sebou různé literární výkony. Vedle zmíněného knižního trháku psal rubriku o seznamování v časopise Reflex a vydal sbírku erotické poezie Bez uzdičky. Nyní si do scénáře převedl samoobslužně i vlastní knihu.
Baránek je mužem od pera, takže umí napsat dialogy i svižně kupit švandu, ať už v podobě neotřelých, humorných metafor, hlášek nebo divácky vděčných řešení. Považte jen, že na jevišti Buranteatru vás čeká hned 2 010 dívek!
Baránek základní půdorys své hry postavil na jednoduchém konfliktu. Cynický svůdník Havran potká svého zakřiknutého spolužáka Hynka. Nesmělý mladík požádá protřelého kámoše o pomoc...
Mluvit však o novodobé faustiádě by bylo nadnesené. Baránkův opus není v dramatickém řešení hlubokomyslný ani komplexní jako Goethovo slavné dílo, které na různý způsob také předvádí svádění i zatracení. Baránek ňoumu Hynka navrch emancipuje. A žák svého temného učitele nakonec strčí do kapsy.
Režisér Michal Zetel se spolehl, řekněme, na publicistický drajv textu. V jednoduchém scénickém řešení s jediným pojízdným paravánem a číslovanými dívčími tričky v rychlém sledu odsýpá bláznivý obrázek dnešního světa, kterému právě párové žití nevychází. Nebylo by fér prozradit pointu textu, který bohužel končí natřikrát.
Večeru jistě vévodí Jiří Hájek, jehož vývoj od uťáplého matematika k sebevědomému seladonovi je nejvděčnějším úkolem. Hájek boduje v první části večera a předvádí se jako skvělý komik. Přítomné dívčí trio si zase užívá spousty nabízených ženských typů. Stručně. Magie svádění je tady kulisou k syté komediální zábavě, která bude nejen pro přítomné donchuány příjemně a užitečně stráveným časem.
