Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny (FNUSA) v Brně podalo výpověď z přesčasové práce, na kterou platí zvláštní dohoda mimo pracovní smlouvu, 160 z přibližně 500 kmenových lékařů. Tito doktoři už v prosinci do zaměstnání mimo standardní pracovní dobu nepřijdou.
„Jsme připraveni tak, že bude zabezpečena péče o akutní pacienty a vedení nemocnice stále intenzivně jedná s vedením jednotlivých zdravotnických pracovišť. Vzhledem k tomu, že se situace neustále vyvíjí, nebudeme předjímat, jaký bude další postup. Nicméně na prosinec jsme připraveni,“ oznamuje mluvčí FNUSA Jiří Erlebach.
Podobná situace panuje ve Fakultní nemocnici Brno, kde výpověď z přesčasů podala zhruba třetina lékařů převážně z interní medicíny pro dospělé.
„Nejpravděpodobnějším krizovým scénářem, který naši nemocnici může potkat, je odklad neakutní péče. Prozatím situaci analyzujeme, nedokážeme s přesností říci, o jaké zdravotní výkony se přesně bude jednat,“ sděluje vedoucí Centra komunikace a marketingu největší nemocnice v kraji Lenka Martinková.
První na řadě jsou ambulance
Další jihomoravské nemocnice na dotaz, jak jsou na prosincový stav připraveny, zpravidla odkazují na hejtmanství. „S ohledem na citlivé téma především směrem k našim pacientům a snahu o zachování jednotných odpovědí je komunikace tohoto tématu centrálně řešena ze strany našeho zřizovatele,“ vzkazuje mluvčí znojemské nemocnice Petra Veselá.
Z hejtmanství zní, že se situace mění každým dnem a přístup lékařů v jednotlivých krajských nemocnicích je různý.
Nicméně jde o zásadní problém komplikující provoz špitálů nejen ohledně objemu poskytované péče, ale i v otázce organizace práce a podmínek kladených novým zákoníkem práce.
Naším úkolem není poskytovat základní péči, říká šéf fakultní nemocnice |
„Problémem totiž není ‚jen‘ výpověď přesčasové práce, ale i podmínky pro délku směny a nutný odpočinek,“ podotýká mluvčí kraje Alena Knotková s tím, že v současnosti stále pokračují jednání na úrovni ministerstev s lékaři, takže není možné přesně předpovědět dopady na provoz nemocnic.
Nicméně prioritou je zachování akutní péče, která bude podle hejtmanství zajištěna. Prvním opatřením má být na jižní Moravě omezení ambulantního provozu.
„Pokud by to nestačilo k zajištění akutní péče, muselo by dojít k omezení té elektivní (plánované, pozn. red.), ale obtížně se predikuje, v jakém objemu. Bude také záležet, zda by došlo k omezení elektivní péče v určitém oboru, například ortopedii nebo ORL, nebo v celém spektru například z důvodu nedostatku personálu na ARO,“ popisuje Knotková s tím, že jakýkoli takový výpadek povede ke snížení výkonnosti, a tedy pravděpodobně k nenaplnění parametrů úhradové vyhlášky a krácení plateb od zdravotních pojišťoven.
Situaci pocítí i praktici
Objevily se také zprávy, že třeba v boskovické nemocnici plánuje vypovědět přesčasové dohody 90 procent lékařů. Miloslav Kavka, který ji vede, má zatím v ruce oficiálně jen jednotky výpovědí. Lékaři mají na jejich podání čas do půlky listopadu.
„Stále vyjednáváme a vůbec nevím, kam v jednání pokročíme, jak to uděláme. Je moc brzy. Je to tak v celé republice, řešení nemá ani vláda a ministerstvo. Nikdo neví, co z toho nakonec bude, musíme si počkat,“ říká Kavka.
Nastávající situace se podle doktora a okresního předsedy Sdružení praktických lékařů Jana Machače z Boskovic dotkne také praktiků, a to možná velmi vážně. I oni zatím čekají, co se bude dít, a podle toho se přizpůsobí.
„Myslím, že lékařů na počet obyvatel je v Česku dost. To znamená, že když někde chybí, někde jich je zase zbytečně moc. Ale personální politiku musí řešit ministerstvo, kraje a pojišťovny. Osobně si myslím, že opravdu reálně hrozí zhroucení zdravotního systému, na jaký jsme zvyklí,“ upozorňuje.
Pro praktické lékaře jsou případné služby v nemocnicích nebo na záchrance dobrovolné a kdo nechce, ten se do nich nezapojuje.
K ukončení přesčasů své kolegy vyzvala Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Protesty vyvolala plánovaná ministerská novela, která měla dlouhé přesčasy ukotvit v zákoníku práce.
Nyní resorty zdravotnictví i práce couvají a zabývají se připomínkami, aby prosincové hrozbě předešly.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) půjde nově do mezd lékařů 6,8 miliardy korun, ti se však obávají, že zůstane na libovůli ředitelů, kdo a za co tyto peníze dostane. Chtějí především vyšší základní platy i třeba speciální příplatek za 24hodinovou službu.
29. dubna 2020 |