Chodit totiž může jen o berlích, elektrický vozík, který získal díky sbírce, se spolu se svým majitelem totiž do auta nevejde. Jenže dojít pár desítek metrů do Předního dómu a k Zrcadlovému jezírku byl větší výkon, než očekával.
Pak zatnul zuby. "Je to nádhera. A dobře se mi tu dýchá," pochvaloval si v jeskyni.
Že jde o výjimečný zážitek, potvrzovala i velikánova maminka. "Zatím jsme jeli nejdál do Karlových Varů. Kvůli synovým zdravotním problémům moc necestujeme," připustila Alena Pustinová.
I výlet do Moravského krasu se podařil až napodruhé. Loni na podzim jej totiž odsunuly právě Pustinovy zdravotní potíže. Muž, který za 14 dní oslaví dvaatřicáté narozeniny, trpí nadprodukcí růstového hormonu. A trápí ho hlavně klouby.
Vzdálenost těžce zdolával
Cestu od vchodu ke krápníky vyzdobenému dómu, kterou běžní návštěvníci zdolávají minutu, tak překonával čtvrt hodiny. Na rukou se mu pak objevily otlaky od berlí.
Většina jeskynního systému, do něhož Pustinu doprovodil šéf Punkevních jeskyní, tak dlouhánovi zůstala skryta. I tak byl nejvyšší Čech spokojený. "Je to moc pěkný. Jsem rád, že jsem tu. Stálo to za to," vyslovoval s námahou.
Ani pohled do propasti Macocha si neodpustil. Dojel k ní ovšem v dodávce se speciální sklápěcí stoličkou, díky níž i s nohou, kterou nemůže ohnout, nastoupí. "Když jsme měli osobní auto, museli jsme sklopit přední sedadlo, on se za něj zasunul a jezdil s hlavou opřenou vzadu o okno od kufru," vzpomínala Alena Pustinová.
Jeho průvodkyně a kamarádka z Blanska Ivana Čermáková, která výlet do jeskyní vymyslela a zařídila, už plánovala další. "Loni jsem se o Tomášovi dočetla v MF DNES a rozhodla se mu přispět na vozík. Pak jsme si začali mailovat, byla jsem se za ním i v Humpolci," vzpomíná.
"Příště bychom mohli do westernového městečka," navrhla pak. A nejvyšší Čech spokojeně přikývl.
