Místo vlaků by tunelem pod Brnem jezdily tramvaje, a to v kratším úseku. „Ke zlepšení dopravy stačí vybudovat úsek pod zemí o délce necelých tří kilometrů mezi Nádražní a Šumavskou ulicí,“ prohlásil náměstek brněnského primátora Martin Ander (Zelení).
Město podle něj musí vzít stavbu do svých rukou, protože debaty o podzemní železnici, kterou má platit stát, byly v minulosti neúspěšné. A ani současná diskuse nikam nevede.
Centrální komise ministerstva dopravy totiž sice vybrala variantu odsunutého nádraží, ale bez železničního diametru. Ten přitom brněnští zastupitelé požadují.
Podle Andera by tramvajový diametr fungoval tak, že by spoj jedoucí například od Komárova u nádraží zajel pod zem a kromě železničního uzlu obsloužil také Českou, Konečného náměstí a Šumavskou. Tam by nedaleko plánovaného záchytného parkoviště opět vyjel na povrch a pokračoval po některé ze současných tratí.
S nápadem narazí u ANO
„Investiční náklady by se podle odborných odhadů, které jsme si nechali zpracovat, měly pohybovat mezi šesti až osmi miliardami,“ doplnil Ander s tím, že by taková stavba mohla být hotová do deseti let. Odhadované náklady na železniční diametr se přitom pohybují okolo dvaceti miliard a jeho vybudování má trvat ještě déle.
Novou variantu však Zelení v koalici zatím neprobírali. A u nejsilnějšího hnutí ANO narazí.
„Řešením to může být v případě, když stát nepřispěje na železniční diametr. Na ten se však teď zpracovává studie proveditelnosti. Primárně také chceme dopravně obsloužit celou aglomeraci, což by jen s tramvají nešlo,“ sdělil náměstek Richard Mrázek (ANO).
