V Moravském krasu se zabydluje bobří rodina, mláďata zřejmě brzy vyrazí dál

Zatímco kolem řeky Svitavy si mohou turisté všímat okousaných kmenů od bobra už řadu let, do Moravského krasu se mu donedávna příliš nechtělo. Až poslední tři roky ochránci pozorují, že si tento největší evropský hlodavec našel cestu i sem.

Bobr evropský doplaval do Moravského krasu. Turisté ho však nejspíš neuvidí, protože žije v místech, kam nesmějí. | foto: Radovan Mezera

Dnes zde žije jen jedna rodina, už příští rok se však mohou huňatá zvířata díky množení přesunout postupně i na další místa.

„Bobři se objevili někdy v roce 2020 na Jakubově jezeře, což je oblast na říčce Punkvě v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy. Pravděpodobně sem doplavali z řeky Svitavy a začali si stavět bobří polohrad,“ popisuje Radovan Mezera z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Tehdy byla jejich aktivita celkem malá. Loni už pod bobřími zuby padlo několik větších stromů – vrb, topolů či osik. Podle Mezery ovšem nelze o těchto dřevinách hovořit jako o škodě.

Chránění bobři se rozlézají, opatření proti nim přijdou na miliony

„Oblast je v národní přírodní rezervaci, z toho důvodu se nechává svému přirozenému vývoji. Je to ideální místo pro bobry v Moravském krasu,“ vysvětluje s tím, že pokácené stromy, které bobři využívají na stavbu polohradu, dnes už dosahujícího výšky 170 centimetrů, jsou pouze náletové dřeviny.

„Zatím k jediné skutečné škodě došlo v roce 2021, kdy si doslova odnesli jednu malou jabloň,“ zmiňuje Mezera. Turistům kvůli pádu nakousaných stromů nebezpečí nehrozí, pokud dodržují pravidla. Vstup k jezeru je totiž zakázán.

V krasu není přirozený predátor

Kolem zmíněné Svitavy je při pohledu na napáchané škody situace horší. „Postiženou oblastí je například Doubravice nad Svitavou, kde bobr staví hráze v blízkosti železničních kolejí. Jsme proto v kontaktu se správcem železnice a situaci řešíme,“ podotýká mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celé jižní Moravy.

Problémy jsou však podél celého toku od Bílovic nad Svitavou až do Rozhraní na hranicích Jihomoravského a Pardubického kraje. „Značné škody nám bobr způsobuje i u nové výsadby břehových porostů. Proti okusu stromů se snažíme používat pletivo či speciální sprej, s obojím si však bobr dokáže poměrně snadno poradit,“ doplňuje mluvčí.

A chráněným živočichům se začalo dařit už i přímo v Moravském krasu. V roce 2021 jejich mláďata ještě uhynula, ta z loňska se však těší životu. Mezera předpokládá, že letos budou další. „Rozšiřování čekáme příští rok nebo až ten další, kdy budou nucena opustit teritorium nejmladší mláďata. Pravděpodobně poplují proti proudu, kde je zastaví vývěr Punkvy. Sami jsme zvědaví, co se bude dít,“ sděluje.

Bobr nemá v Moravském krasu přirozeného predátora. Vlk se tu nevyskytuje a jediného rysa, známého pod jménem Kryštof, tu naposledy zaznamenali před pěti lety.

10. února 2019