Nejdřív Bakešův pavilon napomohl vzniku Masarykova onkologického ústavu, jenž v boji s rakovinou pomáhá lidem z celé republiky. Teď Masarykův onkologický ústav zachraňuje Bakešův pavilon.
Tak by se dal stručně shrnout příběh nejstarší budovy nemocnice na Žlutém kopci v Brně z roku 1916. Byla totiž hlavním zařízením, vedle něhož zásluhou lékaře Jaroslava Bakeše začaly vznikat další objekty dnešního onkologického ústavu. A právě ten jej před deseti lety vzal pod svá křídla, když začal jako Bakešova chirurgická nemocnice upadat.
Teď se ústav chystá své historické „srdce“ omladit, aby vydrželo dalších sto let a pacientům co nejdříve nabídlo potřebný komfort. Na rekonstrukci za zhruba čtvrt miliardy korun přispěje 180 miliony stát, další peníze dodá ústav ze svého.
„Projekt už máme, teď budeme shánět povolení, a když se nic nepokazí, mohli bychom začít ještě letos na podzim,“ uvedl ředitel ústavu Jan Žaloudík s tím, že přesuny prvních oddělení jsou v plánu už na začátku tohoto týdne.
Peníze na opravy budovy, ve které jsou dnes operační sály, ambulance, dvě lůžková patra a kanceláře, shánělo vedení řadu let, ale bez úspěchu. Až nyní ministerstvo zdravotnictví potvrdilo dotaci na roky 2018 a 2019.
Oprava bude složitější než stavba nové nemocnice
„Je to sto let starý barák, ve kterém dožilo úplně všechno. Oprava nebude vůbec jednoduchá, jako u všech starých budov. Dokonce bude složitější, než kdybychom postavili nemocnici úplně novou, ale Bakešův pavilon k našemu zařízení neodmyslitelně patří,“ poznamenal Žaloudík.
I když budova až do roku 2006 nebyla oficiálně součástí ústavu, úzce s ním souvisí. Z původní léčebny pro raněné vojáky z první světové války se totiž v roce 1922 stal Zemský chirurgický ústav z iniciativy Jaroslava Bakeše, jenž se stal jeho ředitelem.
A byl to opět on, kdo se spolu s matkou a dcerou zasloužil o vznik prvního pavilonu zaměřeného na léčbu onkologických onemocnění v sousedství chirurgické nemocnice. Získal i podporu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, jehož jméno dnes ústav nese.
Podle Žaloudíka by chystaná oprava měla Bakešův pavilon konečně dostat na úroveň 21. století. Stavba ale nejprve ztíží život zdravotníkům i pacientům.
„Nemůžeme zavřít oddělení, takže nás čekají přesuny. Prevenci a gastroenterologii jsme už v pondělí přestěhovali z Bakešky do opravených prostor po operačních sálech v Masarykově pavilonu. Dvě chirurgická oddělení, která v budově dále sídlí, musíme rozpustit mezi další prostory, o jedno na nějakou dobu přijdeme,“ popsal změny Žaloudík.
Cíl? Skloubit staré s novým
A podstatně se zkomplikuje už tak dost složitá dopravní situace v areálu nemocnice. „Bude tu jezdit stavební technika, takže ustoupí některá místa na parkování, kterých je už teď zoufale málo. Už dlouho jednáme s městem, abychom mohli protáhnout parkovací pruh pod nemocnicí, čímž by vzniklo asi 60 až 80 míst. Třeba nám rekonstrukce pomůže,“ podotkl ředitel.
Jasno už je v tom, jak by měl nově opravený pavilon vypadat. Podle architekta Vladislava Vrány, který projekt vytvořil, bylo potřeba citlivě skloubit staré s novým.
„U historických budov bylo obvyklé centrální schodiště. To ale z požárních a bezpečnostních důvodů nevyhovuje. Nově tedy místo něj vzniknou po stranách budovy dvě věže se schodišti a výtahy. Ve vstupním patře budou nové ambulance a čekárny směrem ke Žlutému kopci a také jídelny a další zázemí pro pacienty,“ přiblížil Vrána.
„Dvě další patra zaberou lůžková oddělení přístupná z postranních chodeb. V nejvyšším patře vzniknou inspekční pokoje a pracovny lékařů,“ popsal Vrána. Podzemní chodby navíc zajistí propojení s Masarykovým a Wernerovým pavilonem.
Rádi by měli také hotel
Vedení ústavu má i další plány. Až skončí modernizace „Bakešky“, přijde na řadu hlavní vstup do areálu – pavilon A1. „Chceme tam zřídit důstojný centrální příjem pacientů, soustředit administrativu, sociální služby a lékárnu. Velmi hrubý odhad je kolem sta milionů korun,“ vypočítal Žaloudík.
Nemocnice také jedná s krajem o možném využití prázdné budovy bývalého transfuzního centra v Tomešově ulici. Na hejtmanství uvažují o tom, že by tam vznikl domov pro seniory, ústav by však část rád změnil v hotel (psali jsme zde).
„Mohli bychom tam mít kolem dvaceti míst. Našim mimobrněnským pacientům, kteří chodí na ozařování, by to moc pomohlo, protože by nemuseli denně dojíždět,“ vysvětlil Žaloudík.
