"Voda je podstatou lužních lesů. Jarní záplavy byly před regulací Dyje a výstavbou Novomlýnských nádrží pravidlem," vítá přísun vody Matuška.
Zcela zaplavená je nyní například chráněná lokalita Křivé jezero. Má rozlohu čtyřicet hektarů a nachází se mezi tokem Dyje a Mlýnským náhonem jižně od Nových Mlýnů. Vznikla ze starého ramene Dyje.
Nachází se tu množství chráněných druhů rostlin i živočichů. Listonozi jarní, žábronožky, vodní brouci a korýši i vzácné druhy kosatců.
Letošní vcelku neškodná povodeň je pro rezervaci ideální. Ochránci ji nechali zaplavit a spustili stavidla náhonu, aby nemohla voda ven. "Vydrží tu tak tři týdny, v prohlubeninách déle. Pak ji zahřeje slunce a život se probudí," říká Matuška.
Zajímavostí je, že k rozlití vody používají ochránci vodní kanály, které postavili už Lichtenštejnové. "Jejich původním úkolem bylo odvádět vodu z polí a luk. My je teď používáme opačně, vodu si díky nim držíme," vysvětlil správce.
Od výstavby Novomlýnských nádrží a regulace Dyje ubylo asi třicet procent lužních lesů, strádá však jejich složení a kvalita. Trpí suchem. Vznikly právě díky záplavám. Rostou v nich převážně duby, topoly, olše a vrby. Ochránci si už léta přejí jejich umělé zavlažování.
Z Dyje v oblasti Soutoku ale prý lesníci vodu zavodňovacími kanály nepustí, zdůvodňují to těžbou dřeva a ochranou zvěře, která v tu dobu vychovává mláďata. Dalším důvodem je snaha potlačit množství komárů. Z přehrady zase nechtějí ubrat zásoby vody vodohospodáři.
"Nemáme jí tolik abychom ji pouštěli ven, hodně jí padne také na zemědělské závlahy. Jednání s ochránci ale stále probíhá," vysvětlil Tomáš Kříž z Povodí Moravy.
