Manželé Jana a Ludwig Westermairovi | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Tyrolský kuchař, který nadchl Pohlreicha, zavřel podnik v Hodoníně a náhle zemřel

  • 68
Málokdo si od neúprosného šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha vyslechl větu „od tebe bych se kamaráde mohl učit.“ Umění Ludwiga Westermaira udělalo dojem nejen na populárního moderátora, ale i návštěvníky hodonínské restaurace Westy, kde se servírovala poctivá domácí kuchyně. Minulý týden však rodák z Tyrolska náhle zemřel.

„Velký čaroděj ve středu 12. října prostě najednou zmizel a jeho kouzla zmizela s ním. Rozplynula se a navždy ztratila jako pára nad jeho ‚kotlíky‘. Své povolání miloval a dával do něj vždy a bez výhrady vše, co uměl, včetně svého vlastního srdce celých 46 let,“ napsala na facebookový účet Westy Restaurant jeho manželka Jana Westermair.

Podnik v Hodoníně společně založili před šesti lety poté, co se Ludwig přestěhoval se svou ženou z Rakouska, aby jí pomohl pečovat o nemocného otce. Rodinná restaurace s krátkou otevírací dobou získala po složitém rozjezdu i díky návštěvě pořadu Ano, šéfe! značný věhlas a zákazníci si zvykli na vyšší ceny, které jim kompenzoval prvotřídní kulinářský zážitek.

„Všude dělám chytrýho, každýmu nadávám, že to dělá blbě, a tady si to nedovolím,“ hodnotil Pohlreich. Ludwiga Westermaira dával za příklad tradiční kuchyně, jejíž mistři u nás vymřeli, aniž by své umění předali dál. „Když stvořitel vymýšlel, jak má vypadat knedlík, tak to vypadalo takhle,“ rozplýval se nad kuchařovou specialitou.

V uplynulých letech však podnik znovu zažil těžké časy, nejprve kvůli covidu a letos na podzim kvůli zdražujícím energiím. Na konci září proto oznámil, že na čas zavře, dokud náklady na provoz neklesnou na pro něj únosnou mez.

O dva týdny později však Jana Westermair oznámila daleko smutnější novinu. „Bývala bych si přála, abychom si ještě mohli užít společný čas bez stresů a povinností, na který se velmi těšil i on sám. Ale události posledních let jeho srdce už patrně nemohlo unést a příběh se uzavřel, i když jsem jej úpěnlivě volala zpět,“ uvedla o svém manželovi.

„Ve vzácných chvilkách klidu, kdy jsem se jej ptala, co by dělal, kdyby mohl začít znovu, vždy mi s úsměvem řekl, že by si opět vybral to stejné. Tu nekončící alchymii, kterou si člověk snaží podmanit celý život, a nikdy nedojde až na konec. Tu obrovskou dřinu a vypětí odváděné každodenně, někdy až neskutečné stresy, které toto povolání nezbytně přináší… Ač jsem to někdy naprosto nechápala, pouze když pracoval, byl spokojený a šťastný,“ doplnila Westermair.