Tu situaci nechce zažít nikdo, přitom ji každý rok řeší tisíce lidí. Příbuzný vážně onemocní nebo zůstane po těžké nehodě postižený a potřebuje čtyřiadvacetihodinovou péči. Ne každý si takového člověka může nechat doma, a tak hledá místo v domovech, které jsou schopné poskytnout odpovídající péči. Místo pomoci ale mnohdy naráží na neetické chování nebo fakt, že konkrétní zařízení odmítne bez vysvětlení pacienta přijmout.
Nově budou mít Jihomoravané s takovými zkušenostmi zastání na krajském úřadě. „Přijmeme nové lidi, kteří budou dělat v zařízeních sociální péče kontroly. Zjistí například, zda mělo na odmítnutí pacienta právo vzhledem k službám, které správně mají poskytovat,“ konstatoval náměstek hejtmana pro sociální oblast Marek Šlapal (ČSSD).
Kromě standardního prověřování, kdy úřad svou návštěvu v ústavu sociální péče, azylovém domě nebo domově důchodců dopředu oznámí, mohou noví kontroloři na základě stížnosti či podnětu udělat i „přepadovku“.
„Budou chtít vědět, jaké spektrum služeb zařízení nabízí, jak jsou zde pacientům nebo klientům k dispozici. Zda nepečují třeba jen o seniory, když se mají starat také o zdravotně postižené. Zaměří se ale také na hospodaření,“ nastínil Šlapal, co bude úkolem kontrolorů sociálního odboru.
Hodnotit budou podle takzvaných regionálních karet. V tomto dokumentu kraj přesně definuje, jaké služby mají jednotlivá zařízení poskytovat. Kontroloři budou mít „pod palcem“ 419 sociálních služeb po celé jižní Moravě. Spadají pod ně domovy pro důchodce, azylové domy, centra pro drogově závislé i služby pro rodiny s dětmi. Prostě všichni, kteří čerpají dotace z kraje.
Stížnosti na péči chodí pořád
Jejich zřizovatelem není jen kraj, ale také města nebo neziskové organizace. „Lidé mnohdy neví, na koho se obrátit, a tak posílají dopisy na různá místa. Nový projekt kraje by mohl pomoci. Pokud se skutečně zaměří na kvalitu poskytované péče a nebudou jen procházet účetnictví, tak to vítám. V době, kdy jsem byl náměstkem hejtmana, na úřad chodily stížnosti týkající se sociálních služeb. Některá zařízení tápou,“ uvedl bývalý náměstek hejtmana pro rodinnou politiku a nyní ředitel Charity Vyškov Roman Celý (KDU-ČSL).
Podle ředitele břeclavského domova seniorů Davida Malinkoviče se zařízení, která péči poskytují poctivě, nemusí kontrol bát. „Snažíme se vše plnit, jak nám určuje legislativa. Administrativních povinností sice stále přibývá, ale musíme se s tím vypořádat. Pokud má nový krok kraje přispět k celkovému zlepšení sociálních služeb na jižní Moravě, tak jsem jenom rád,“ prohlásil Malinkovič.
Zjištěné prohřešky nebude hejtmanství řešit jen pokáráním. Klidně se může stát, že zkrouhnou dotyčnému zařízení dotaci. „Peníze pak přidělíme jinde, kde poskytují předepsanou péči poctivě a nabízí lepší služby. Třeba mají delší otevírací dobu a lidé tam mohou přijít i o víkendu. Chceme prostě vědět, že lidem poskytují plnohodnotnou péči, na kterou jim přidělujeme dotace,“ nastínil Šlapal. Přes hejtmanství totiž každoročně protečou stovky milionů korun od státu, které pak přerozděluje jednotlivým sociálním službám. Letos se jedná o rekordní částku, a sice 1,5 miliardy korun. Nové kontrolory začne kraj nabírat v nejbližších týdnech, pak bude následovat školení. Kolik jich celkově bude, se zatím přesně neví.
Kontroly spustí v polovině roku
Samotné kontroly spustí v polovině tohoto roku. Zatím je projekt nastavený na následující tři roky, stát bude asi sedm milionů. Většinu nákladů pokryje dotace z evropských fondů a od státu.
Podle Šlapala se prověřování vyhnou pouze služby, které nejsou nijak zaregistrovány. V kraji je jich jen několik, některé se už nevalně proslavily právě špatným přístupem ke klientům. Například v loňském roce Okresní soud v Blansku podmíněnými tresty a zákazem podnikání potrestal čtyři lidi, kteří bez potřebných povolení provozovali v Kunštátě dům pro seniory. Podle spisu tam navíc lidé žili v nevyhovujících hygienických podmínkách a nemohli ani chodit ven. Provozovatelé domova se hájili tím, že podobných zařízení je v kraji nedostatek. „Klienti dostávali jídlo z restaurace v přízemí. Přitom lidé s vyšším stupněm demence potřebují vyváženou nutriční stravu. Byli celkově zanedbáváni,“ řekla už dříve pracovnice krajského úřadu Alena Novotná, která se účastnila kontroly.
Potíže se sociálními službami mají i jiné kraje. Stejně jako na jižní Moravě proto rozjíždí projekt regionálních karet. „Obsah sociální péče definuje zákon a karty budou jeho výkladem. Každý kraj si ho však sepisuje sám, proto můžou být v jednotlivých regionech republiky odlišnosti. Co bude standardem třeba pro azylový dům v Pardubickém kraji, nemusí platit na jižní Moravě,“ vypíchl možnou potíž projektu Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb.
