„Zlatí hoši“ dorazili mezi fanoušky krátce po půl čtvrté v otevřeném autobusu a přivítala je salva ovací. Těsně před nimi kraloval na rolbě majitel a trenér komety v jedné osobě Libor Zábranský. Šály vlály, chorea otřásala náměstím, když členové Komety jeden po druhém vbíhali na podium.
Někteří s prapory, jiní s tupláky piva. Řada z nich už silně chraptěla a byla na nich znát únava. Nejen ze sportovního zápolení, ale všichni zářili štěstím...
„Omlouvám se za indispozici, že nemám hlas, ale radujeme se z toho, co se nám podařilo, společně s vámi, zůstane to v našich srdcích. Děkujeme za podporu,“ vzdal hold fanouškům kapitán mužstva Leoš Čermák.
Na podiu se objevili všichni, včetně realizačního týmu a těch, kteří pro zranění v posledních zápasech nehráli.
„Co tvoje noha?“ ptal se například moderátor Michal Chylík útočníka Tomáše Vincoura, který se na podium přibelhal s berlemi.
Ovace nebraly konce a nejvíc se rozburácely, když s velkým Masarykovým pohárem vkráčel Libor Zábranský. „Ať žije Libor,“ volali lidé i hráči.
Od fanoušků dostali hráči celou řadu vzkazů. Tím nejčastějším bylo: Hoši, děkujeme a Zůstaňte v Brně.
A vzkaz dostali i představitelé města a kraje. Když totiž na podium vešel brněnský primátor Petr Vokřál, zaburáceli fanoušci: „My chceme stadion.“
„Já taky a doufám, že se tam všichni za dva, tři roky potkáme,“ slíbil Vokřál.
Rozjaření fanoušci nemínili hned tak své hráče pustit, jen autogramiáda trvala přes hodinu. Když se pak autobus konečně vydal na cestu z náměstí, vydal se houf „komeťáků“ za ním. Počkat musely i auta a tramvaje, když fanoušci spustili svoji oblíbenou hru Povstaň, jsi-li komeťák a sedali uprostřed silnice.
