Jak celé setkání probíhalo?
Sešli jsme se dopoledne s paní Oksanou, protože mě zajímalo, jak ta rodina nyní žije. Zajímala mě ale i celková situace rodiny. Ta událost matku velmi poznamenala a viditelně jí ublížila. Ale nejedná se jen o její rodinu, nýbrž i o všechny obyvatele Břeclavi.
Mohl byste nastínit to, na čem jste se spolu domluvili?
Mluvili jsem spolu o řešení i o tom, že by byla dobrá i jistá katarze z její strany.
Myslíte tou katarzí veřejnou omluvu Romům?
Nejen Romům, ale také všem obyvatelům města.
Domníváte se, že se pak situace ve městě uklidní?
Myslím si, že to, co ten chlapec rozjel, naznačilo, že problém mezi majoritou a menšinou v Břeclavi je a že je potřeba jej řešit. Že lidé v Břeclavi nemají pocit ideálního bezpečí.
Nezbrzdí rozuzlení případu nastartované změny a bezpečnostní opatření ve městě?
V žádném případě. Jde o to, že ty změny, které město nastartovalo, se po vývoji v kauze nebudou měnit. Takže do konce roku by mělo být na trase od nádraží až k náměstí T. G. Masaryka umístěno sedm kamer. Stejně tak nebude radnice ustupovat od záměru navýšit počet strážníků v ulicích města na devětadvacet.
Jak vás osobně celá událost poznamenala?
Nyní samozřejmě cítím jisté zadostiučinění. Během protestního pochodu městem jsem čelil ne zrovna zdvořilým výpadům. Stálo proti mně přes dva tisíce rozhořčených lidí. Je to zážitek na celý život.
