„Způsob ochrany nemovitosti ochr. pásmo nem. kult. pam., pam. zóny, rezervace, nem. nár. kult. pam.,“ zní na první pohled nepříliš srozumitelná značka památkářů.
Pracovníci na katastrálním úřadu pro Brno-město potvrzují, že dotazy na ni řeší od lidí prakticky denně.
„Celkem se jedná o 50 tisíc položek, které jsme takto museli označit, protože leží v památkově chráněném pásmu. Požádal o to pražský katastr. Popravdě ale nevím konkrétně, jaké důsledky to pro vlastníky má,“ uvedla Zdeňka Hrdinová, vedoucí oddělení aktualizace popisných informací.
Podle památkářů jde o pouhou formalitu. „Je to nový kód ochrany, který souvisí s propojováním registrů Ústředního seznamu kulturních památek České republiky a katastru nemovitostí, k němuž průběžně dochází díky digitálnímu zpracování dat,“ vysvětlil Aleš Homola z Národního památkového ústavu v Brně.
Značka informuje, že se k danému pozemku či stavbě váže nějaký způsob státní památkové péče. V brněnském případě to znamená ochranné pásmo kulturních památek.
„Z této regulace nevyplývají žádné velké povinnosti. Pokud někdo se stavbami chce něco dělat nebo hodlá na pozemku stavět, musí to konzultovat s orgány státní památkové péče,“ řekl Homola.
U ochranného pásma jde především o regulaci výstavby výškových budov, které by zásadně pohledově poznamenaly historické jádro Brna.
Vedení města se nyní pře s památkáři o tom, jak velké mají ochranné zóny v Brně být. Národní památkový ústav do nich chce zahrnout pás kolem historického centra a část Králova Pole, podle města by to zastavilo rozvoj těchto oblastí.
