„Pokud jsou karavany osazeny koly, je na ně pohlíženo jako na automobil,“ vysvětluje Jarmila Zborovská z dolnověstonického provozu Povodí Moravy ve Zpravodaji o vodě, který společnost pravidelně vydává. Automobil může odstranit pouze obec, a to z pozemku, který je veden jako pozemní komunikace.
„Naproti tomu, pokud je vůz odstaven na soukromém pozemku, nemá majitel tohoto pozemku žádné legální pravomoci k odstranění takového vozu. Odtahová služba má povinnost odtah vozu odmítnout. A pokud to udělá vlastník pozemku svépomocí, může čelit žalobě majitele vozu za poškození cizího majetku,“ podotkla Zborovská.
Povodí Moravy nyní ve spolupráci s právníky hledá možnosti, jak se těchto nadivoko vzniklých chat přece jen co nejrychleji, avšak v mezích zákona zbavit. Šanci mají v podstatě jen u karavanů, které nemají kola nebo jsou zjevně nepojízdné. Jen takové mohou nechat odstranit jako černou stavbu.
„Naštěstí stavební úřad nahlíží na karavany jako na černou stavbu, již pokud nejsou schopné provozu na pozemní komunikaci. To znamená, pokud nemají platné osvědčení anebo jsou v technickém stavu, který vylučuje provoz na pozemní komunikaci,“ vysvětluje mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.
Jaký boj je dostat černé stavby z břehů nádrže, poznali v Šakvicích, kde se o to snaží mnoho let. Stavební úřad v Hustopečích postupně s majiteli vede správní řízení o odstranění chatek. Jenže proces je zdlouhavý. Majitelé dostávají šanci doložit legálnost stavby a dodávají doklady po částech, mezitím stavební úřad řeší jiné záležitosti a celý proces se táhne.
„Osobně bych byla pro to, aby se obce kolem nádrží daly dohromady a třeba i přispívaly na jednoho pracovníka stavebního úřadu, který by se věnoval výhradně této problematice. Jinak se z místa nikdy nehneme,“ míní starostka Šakvic Drahomíra Dirgasová.
Pohled na obestavěné karavany, které okupují pozemky u vody, estéty nepotěší. Vodohospodáři kvůli nim ale musí řešit mnohem závažnější potíže, než je nepříjemný vzhled. Místo, kam karavan postavit, si jeho majitel vybírá podle toho, kde se mu zrovna líbí. Aniž by tušil, jestli je pro rekreaci vhodné. A pokud není, jednoduše si je upraví.
„Jedním z důsledků je podkopávání svahu pod Pavlovem, který se následně vloni v září při deštích sesul,“ popisuje Tomíčková. Hlína se tehdy sesunula právě na zaparkované karavany. „Pokud jsou karavany pevně ukotveny místo toho, aby byly na kolech, v případě povodní nebo havárie překáží naší technice,“ vysvětluje.
Karavanisté si přivlastnili pozemek, ostatní vyhánějí
Konkrétně Pavlov a Dolní Věstonice mají takových černých staveb nejvíc. Zlegalizovat je není možné. Územní plán tady počítá s biokoridorem a k tomu se váže stavební uzávěra. „Karavany tady však stojí už několik let a za tu dobu v jejich majitelích vzrostlo přesvědčení, že ten pozemek, na kterém mají karavan a kde si vystavěli posezení, udírny a suché záchodky, je jejich vlastnictví se soukromým přístupem k vodě,“ tvrdí Tomíčková. K vodě pak nepustí rybáře ani turisty a zaměstnancům Povodí znemožňují údržbu porostů na březích.
Několik karavanů u Pavlova vystěhovali lidé právě po sesuvu. „Pár lidem, kteří tam bez regulí zabrali místa a postavili boudy, je to celkem pochopitelně líto, ale všichni ostatní té vyklízecí akci musí tleskat – bylo už na čase tam udělat pořádek a nelze než doufat, že se to povede do důsledku a ty břehy budou konečně čisté a přístupné všem,“ nechal se tehdy slyšet jeden z diskutujících na facebookové stránce I love jižní Morava.
