Za minulý rok přešel milovanou Pálavu dvěstěčtyřikrát. „Každý den uvidíte něco nového, co vám otevře oči,“ líčí usměvavý sedmdesátník.
Vystudovaný zemědělský inženýr vystřídal za svůj život řadu povolání. Než odešel v roce 2018 do důchodu, pracoval na Krajském vojenském velitelství v Brně. I při zaměstnání trávil všechny volné chvilky na kopcích.
Do doby, než odešel do důchodu, se procházel a kochal krajinou průměrně 127krát za rok. Poté se jeho skóre zvedlo na přibližně 225 přechodů za rok. „Bral jsem s sebou vnuky a vnučky, kamarády i náhodné kolemjdoucí,“ vysvětluje.
Často se totiž stávalo, že se dal s náhodnými turisty do řeči. „Kamarádi říkají, že jsem lovil oběti,“ směje se Cabal, jenž žije v Hustopečích.
Oblíbeným místem, ke kterému má citový vztah, je skála Martinka. Jedná se o nejmohutnější a nejvýznamnější skálu Pavlovských vrchů, která vznikla na výrazném tektonickém zlomu, kde kolmá skalní stěna dosahuje výšky 70 metrů a šířky 130 metrů.
Právě tato skála byla v minulosti velice významným horolezeckým místem na jižní Moravě. Loni na podzim vzal na Cabalovo oblíbené místo norského spisovatele Jo Nesba i čtyřnásobný mistr světa ve sportovním lezení Adam Ondra. Společně s brněnským lezcem tehdy zdolali dvoudélkovou trasu na skálu Martinka.
Cabal byl tehdy na Martince den před nimi a den po nich. „Mrzelo mě, že jsme se minuli, mohl jsem si zalézt s nimi,“ vtipkuje Cabal.
Stezky nevedou k jeskyním a převisům
Nejlepší trasou po Pálavě je podle Cabala hřebenovka až k vyhlídce nad dub šípák, který je symbolem celé Pálavy. Tento druh dubu připomínající bonsaj je velmi ohrožený a vzácný. „Nějaký dobrák do něj vyryl jméno Lucka a srdíčko,“ kroutí nechápavě hlavou milovník přírody.
Pálava má podle něj také nespočet krásných převisů, jeskyní a míst, kterými nevedou turistické stezky. „Ochranáři to vedou do lesa, aby lidé nic neviděli,“ rozčiluje se Cabal.
I tak je Pálava velmi navštěvovaným místem. Teď chodí dokonce podle Jaroslava Cabala ještě více turistů než kdy dřív. „Přišlo mi, že dřív chodilo míň turistů, ale nechávali za sebou větší nepořádek,“ porovnává.
To nemůže potvrdit vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Kmet. „Návštěvnost v nejzatíženějších územích CHKO Pálava, tedy na Děvíně a na Svatém kopečku, kontinuálně sledujeme. Od roku 2015 jsme byli svědky trvalého nárůstu počtu návštěvníků. Loni se ale růstový trend zastavil a návštěvnost byla takřka stejná jako v roce 2021,“ vysvětlil Kmet.
Co se týče množství odpadků, v posledních dvou letech podle něj Pálava nijak nevybočuje z normálu.
