„Proč to nemůžeme udělat sami jako město? Nemáme na to pracovníky?“ ptá se radní Jana Gajošová na zpracování dokumentace k opravě krytého bazénu. „Když to lidi budou umět, pojďme do toho. Naši zaměstnanci to nikdy nedělali,“ odpovídá jí vedoucí odboru investic a údržby Jaroslav Hortvík.
V takovém stylu se rozhodli přepisovat jednání radních v Hodoníně. Jinde běžně neveřejné schůze, kde nejužší vedení města porcuje miliony z veřejného rozpočtu a často na nich dochází ke kontroverzím, už tady nejsou tajné.
Každý, kdo zavítá na webové stránky Hodonína, si může přečíst, co kdo řekl. V nadsázce i to, kdo si při jednání kýchl.
Podle odborníků na transparentnost je takto doslovný přepis z rady revolučním krokem. „S ničím podobným jsem se ještě nesetkal,“ podotkl Karel Gargulák z občanského sdružení Oživení, které se zabývá korupcí ve veřejné správě.
Rozhádaný Hodonín
V minulosti naopak některá města jednání rady záměrně tajila. Dokonce se uzavíraly dohody, že se vždy jeden z radních zdrží hlasování.
Zápisy z rad v Hodoníně
|
Důvod? Kdyby politiky kvůli určitému rozhodnutí začala stíhat policie, nebude existovat záznam, který dokáže, jak kdo hlasoval. Podobná praxe fungovala dříve třeba na pražském magistrátu, když se hlasovalo o kontroverzním projektu Opencard.
Proč tedy s tímto nečekaným krokem přišel dvacetitisícový Hodonín? Městem totiž dlouhodobě cloumají rozepře ve vedení, které není jednotné. Za posledních šest let se tu „vláda“ změnila hned pětkrát.
Nedávno radnicí zacloumala aféra týkající se personálních změn na vedoucích pozicích jednotlivých odborů. V hlasování, stejně jako v jiných případech, nebyla rada jednotná.
Není záznam, není viník
Radnice také řeší spor s rakouskou firmou Freizeit und Urlaubsanlagen Bohemia, které město zdemolovalo na své náklady dvě budovy. Desítky milionů korun za demoliční práce po firmě už několik let soudně vymáhá. A na hodonínské radnici se mezitím hledá viník, který tento problém spískal.
Ukázka z jednání o mistrovství ČR v cyklisticeMilan Lúčka (starosta): „Celková částka nákladů je 150 tisíc Kč, chtěli po nás 250 tisíc, tato částka bude odečtena?“ Otakar Čajka (šéf Teza Hodonín): „O 250 tisících nevím.“ Vítězslav Krabička (místostarosta): „Tato žádost sem přišla, byla projednána na sportovní komisi. Bylo doporučeno hradit náklady z jiných prostředků.“ Ladislav Ambrozek (místostarosta): „Toto je vyčíslení, které se bude těmi organizacemi fakturovat? Například to, co tam uvádí TEZA, bude ‚gratis‘. A co Dům kultury? Při výpůjčkách si organizace běžně účtují režijní náklady.“ Čajka: „Na radnici proběhla schůzka a na té byl závěr, že máme vyčíslit, kolik to vše bude stát městské organizace.“ Lúčka: „Je možnost, že my to vyfakturujeme a dáme jim 250 tisíc, nebo jim dáme pouze rozdíl.“ Ambrozek: „Požadovali 200 tisíc, ale ty jim dát nemusíme, ale byl návrh těch 200 tisíc ‚odpracovat‘.“ |
„Když pak u určitých věcí chcete zjistit, proč radní hlasovali jinak, než jim to třeba doporučili odborníci, tak se k tomu nikdo nehlásí. Proto jsme se rozhodli, že zavedeme podrobný výpis z jednání,“ zdůvodnil hodonínský místostarosta Ladislav Ambrozek (KDU-ČSL).
Zákon o obcích přitom zveřejňování zápisů a usnesení z rady nepřikazuje. Třeba jihomoravský krajský úřad měl ještě před několika týdny na svém webu poslední informace z jednání rady z roku 2014.
„Bývá to běžné především tam, kde ještě vládne stará garnitura. Nová politická uskupení mají obvykle už ve volebním programu, že chtějí být otevřená, respektive budou zpřístupňovat jednání nejen ze zastupitelstva, ale také z rady, která veřejná nebývá,“ vysvětlil Gargulák.
Tak podrobné zápisy jako v Hodoníně však ani tak nejsou zvykem.
Nesiba, Hnát a ti další
Neexistující záznamy ze schůzí nedávno použili ke své obhajobě bývalý místostarosta brněnské městské části Židenice Jiří Nesiba a tamní exradní Marián Hnát (oba ČSSD). Ti byli nepravomocně odsouzeni za machinace s veřejnými zakázkami v řádech stovek tisíců korun.
Se stavebními firmami se podle obžaloby předem domlouvali, jak výběrová řízení dopadnou. „Neexistuje ani zápis či prezenční listina, ze které lze vyčíst, že jsem se zúčastnil schůze, kde se zakázka projednávala,“ obhajoval se opakovaně Nesiba.
A se zákonem měli v minulosti potíže i radní v Břeclavi, která je často s Hodonínem v politických krocích srovnávána. Zástupci vedení byli několik let před soudy popotahováni za zanedbání povinností při správě cizího majetku.
Vyšetřovatelům komplikoval práci fakt, že při neveřejném hlasování rady, o niž u soudu šlo, se jeden z osmi členů zdržel hlasování. Vyšetřovatel tak nikdy nezjistil, kdo s návrhem souhlasil.
Břeclav ani dnes nezveřejňuje podrobný zápis z jednání rady. „Pokud někdo bude chtít páchat protiprávní činnost, tak to udělá, i kdybychom jej zveřejnili. Myslím, že tento krok ani není vhodný. Na schůzích padají jisté úvahy, které by mohl někdo vytrhnout z kontextu a vyložit si jinak, než to bylo myšleno,“ vysvětlil břeclavský místostarosta Jaroslav Válka (ČSSD).
