"Náš diář se vytváří podle toho, kdy hraje Kometa. Takže třeba všechny kontroly u doktora pro malou Lucku se podle toho plánují," popisuje rodinné nadšení jednatřicetiletá Pavla Kloparová.
Takto to doma mají poslední dva roky, od doby, co žije s manželem. "Vdávala jsem se v modrých lodičkách a Kometu máme i na prstýnkách. Je to takový symbol našeho vztahu," dodává.
Za Lužánkami...
Nelze se proto divit, že během vyřazovacího finiše hokejové extraligy panuje v domácnosti díky komeťáckým úspěchům radost.
Čtyřiatřicetiletý Přemysl sice chodil na brněnský hokej už od osmi let za Lužánky, srovnatelný úspěch ovšem nezažil. "Zažil jsem ještě zápasy s Popradem či Košicemi. Pak ale taky s Kroměříží nebo s Uničovem," vzpomíná s úsměvem na československou nejvyšší a pozdější českou druhou ligu.
K hokeji ho kdysi přivedl otec, který také na Kometu stále chodí. Stejně jako i jeho tchán.
Zatímco s rodiči chodí na Kometu i oba dědečci, půlroční Lucinka tráví domácí zápasy zatím doma s babičkou. A to přesto, že má permanentku.
"Vedle nás na tribuně se uvolnilo místo, tak jsme koupili permanentku pro Lucku, abychom měli do příštích sezon předkupní právo. Zatím ji ale pronajímáme," vysvětluje Pavla Kloparová taktiku známou spíše z kanadské NHL nebo z anglické fotbalové Premier League.
Fanouškovství však také docela zatížilo rodinné výdaje: znamenalo to vytáhnout z peněženky najednou 18 tisíc korun na rodinné permanentky.
"Je to dost, ale zatím se ty peníze vždy našly. Je ale jasné, že kdyby nebylo na chleba, tak to nějak omezíme," dodává maminka malé Lucinky.
