Dům v Dědicích u Vyškova měl být podle propagandy rodným domem Klementa Gottwalda

Dům v Dědicích u Vyškova měl být podle propagandy rodným domem Klementa Gottwalda | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Falešný rodný dům Klementa Gottwalda bude možná na prodej

  • 2
Co s rodným domkem Klementa Gottwalda v Dědicích, ve kterém se stejně nenarodil? Už brzy možná bude tento "unikát" na prodej. V současnosti totiž funguje jako sklad archeologických nálezů, Muzeum Vyškovska však chce předměty přestěhovat do vhodnějších prostor.

"Ještě nevíme, jak by se s domkem mělo naložit. Jisté je jen to, že už ho nebudeme potřebovat a jako výstavní prostory se nám moc nezamlouvá. Nemá smysl v něm něco instalovat, když tam stejně lidé nebudou chodit," uvedl František Korvas, ředitel Muzea Vyškovska, které má domek ve správě.

I když historici stále nemají jasno, kde se vlastně Klement Gottwald narodil, tím, že to nebylo v tomto stavení, jsou si stoprocentně jistí. "Jedinou jeho vazbou na tento dům je to, že v něm sloužila jeho matka. Poté, co však přišla do jiného stavu, tak ji sedlák poslal pryč," říká František Korvas.

Jak tedy legenda vznikla? Stvořili ji komunisté.

Ale díky tomu je "Gottwaldova" chaloupka v poměrně dobrém technickém stavu, protože až do devadesátých let, kdy k domku proudily davy lidí a pořádaly se tam zájezdy z celé země, byla totiž náležitě opečována.

Dům v Dědicích je dokonce i kulturní památkou. I když poněkud podivnou. Tak, jako dnes, totiž domek nikdy nevypadal. Komunisté z původního selského statku vystěhovali majitele a upravili si ho k obrazu svému.

"Je to sice jen taková namašlená kulisa, přesto si myslím, že by se se zrušením památkové ochrany nemělo spěchat. Na to je vždy času dost. I když vznikla uměle, je to přece jen typ obydlí z konce 19. století a takových se zachovalo už jen velmi málo," soudí Korvas.

Učňovská práce stolaře Klementa Gottwalda – intarzovaná skříňka na šperky. 

Vztah k "rodné" chaloupce kupodivu neměl ani Klement Gottwald. Historici tak soudí proto, že se nezachovala jediná zmínka o tom, že by obydlí někdy navštívil.

Jak tedy dům využít?

Muzeum Vyškovska už o záměru zbavit se chaloupky mluvilo s vyškovskou radnicí, jestli by ona neměla zájem a nenašla způsob, jak by se dal smysluplně využít.

"Ale aby se město mohlo rozhodnout, musí nejprve vědět, za jakých podmínek by domek získalo," uvedla mluvčí radnice Dana Bednářová. Muzeum zvažuje i variantu, že by domek pronajalo. "Například nějaké neziskové organizaci. Prodej je až poslední variantou," uvedl Korvas.

Případný prodej by ovšem už nebyl v režii muzea. Stavení totiž vlastní kraj. "Rozhodneme, až nám muzeum připraví nějaké návrhy, co by se s domkem mělo dál dít," uvedl vedoucí krajského odboru kultury Tomáš Drobný. Upozornil ovšem, že není běžné, že by si kraj ponechával nepotřebný majetek. Domek tak může "zachránit" jen pronájem.

V devadesátých letech už dům nikoho nelákal, a tak do něj muzejníci začali ukládat krabice s archeologickými nálezy a další předměty.

A osiřel i sousední prosklený pavilon postavený v jednaosmdesátém roce. Pavilon se však již několik měsíců přebudovává na depozitář a ve druhé polovině tohoto roku by měl být hotový. A pak bude velmi aktuální, co dál s rodným domkem.

Komunisté stvořili dům i legendu

Na Vyškovsku koluje hned několik verzí, kde se první dělnický prezident vlastně narodil. Jeho matka totiž nebyla provdaná. Podle jednoho příběhu se Gottwald narodil sice v Dědicích, ale na jiném místě, než se udávalo. Jiní zase tvrdí, že místo narození je v dnešních Hošticích-Herolcích, odkud původně pocházela matka.

Gottwald zemřel v březnu v třiapadesátém. Rok na to v květnu se do stavení nastěhovala rodina Škarkova. "Začalo to vlastně už v osmačtyřicátém. Každou chvíli nám klepali na dveře novináři, filmaři a různé delegace. Dokonce i ministr Čepička byl u nás," vzpomínala před časem Marie Hájková, rozená Škarková, která se v Gottwaldově domku opravdu narodila a strávila dětství.


Marie Hájková



Popisovala i to, jak otec dostával rezoluce z fabrik, škol a úřadů, že se v jeho domě narodila velká osobnost a jeho povinností je umožnit vytvořit v domě jeho památník. "Když jsme se odtud v čtyřiapadesátém stěhovali, měl dům ještě jedno patro. A vůbec vypadal úplně jinak," vyprávěla.

Komunisté pak dobře udržovanému statku nechali rozebrat střechu, zbourali mu jedno patro, dvoudílná okna zazdili nebo nahradili malými okýnky a pryč musela i koupelna a sporák. A tak se vlastně zrodil chudý domeček.