Augustiniánský kněz Eduard Tomáš Šilinger patřil mezi významné osobnosti,...

Augustiniánský kněz Eduard Tomáš Šilinger patřil mezi významné osobnosti, které v minulosti formovaly Brno. | foto: Creative Commons

„Dejte pokoj českému dítěti.“ Kněz Šilinger bojoval proti německému tlaku

  • 0
Šilingrovo náměstí, známé také jako Šilingrák, je jedním z nejmenších, avšak nejrušnějších náměstí v centru Brna. Málokdo dnes už ví, že bylo pojmenováno po augustiniánském knězi Eduardu Tomáši Šilingerovi, který patřil mezi významné osobnosti, jež v minulosti Brno formovaly.

Letos uplyne 110 let od jeho úmrtí a na „jeho“ náměstí by se měla vrátit pamětní deska.

Šilinger byl vynikající řečník a neohrožený bojovník za posílení českého charakteru města, v němž jazykově i kulturně dominoval německý vliv. „První podmínkou národnostního smíru je, dáti pokoj českému dítěti! Dokud budete ohrožovati naše děti, dotud buďte ujištěni, že nás najdete připravené k boji!“ vyhlašoval v jednom z projevů.

Díky svému horlivému úsilí se pro Brňany stal tváří jejich odporu proti německému nátlaku. Náměstí se po něm pojmenovalo v roce 1946. „Jako symbol obrany proti sílícímu německému nacionálnímu socialismu a hlavně po skončení okupace byla tato osobnost velmi důležitá,“ vyzdvihuje Petr Peňáz, pracovník Masarykovy univerzity, který se Šilingerovým působením zabývá.

Brno má ve vínku cit pro toleranci, kvůli poloze, říká největší znalkyně města

Ten se již od mládí zajímal také o žurnalistiku a později pracoval v redakci katolického deníku Hlas, kde se během dvou let vypracoval na šéfredaktora a zasloužil se o zvýšení kvality novin.

„Jeden z důvodů, proč bylo náměstí pojmenováno zrovna po něm, spočíval v tom, že na rohu Starobrněnské a Biskupské ulice sídlila Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských v Brně, která zde měla i novou budovu, v níž vycházela většina katolického tisku a publikací,“ přibližuje profesor historie z Masarykovy univerzity Jiří Malíř.

Opomíjený multivědec založil v Brně první observatoř, proslul výpočty zatmění

Šilinger také mimo jiné dvakrát kandidoval do poslanecké sněmovny říšské rady a podal návrhy na zřízení 3. chirurgického oddělení v zemské nemocnici v Brně či na změnu zemského zákona o školním dozoru. Za svou činnost obdržel titul brněnské biskupské konzistoře.

Název náměstí se v historii častokrát měnil. V období středověku se označovalo kvůli obchodování s prasaty jako Svinský trh, od 17. století se však toto jméno nepoužívalo a až do poloviny 19. století bylo místo známo jako U Staroměstské brány. Po jejím stržení vznikla Eliščina třída, která je dnes Husovou ulicí, a Městský dvůr. Pak už náměstí nosilo jméno po Šilingerovi.

Nová pamětní deska má být umístěna na budově brněnského magistrátu na rohu Husovy a Pekařské ulice.