Myslím, že se obecně neví, že jste se ke svému zájmu i pracovnímu osudu ve službách historie Brna dostala nejspíše díky svému otci. Můžete na tuto pozoruhodnou osobnost zavzpomínat?
Na svého tátu, profesora Roberta Volka, vzpomínám dodnes s velkou láskou a úctou. Byl totiž od března 1939, kdy jsme se do Brna přestěhovali z Hranic, profesorem na III. reálném gymnáziu v Brně, kde učil češtinu, dějepis, zeměpis a základy latiny. Byl navíc také vynikajícím vypravěčem. Moc ráda jsem s ním proto chodívala, už jako malá předškolačka a poté i školačka, na procházky po Brně, protože mi o něm a o jeho památkách dovedl poutavě vyprávět a učil mne tím úctě a lásce k nim. Dodnes si mnohé okamžiky z těchto oblíbených vycházek připomínám.
I oni dávní Brňané si velice vážili řemeslníků poctivých a pracovitých, zatímco ty nepoctivé dovedli přísně potrestat.
