Senioři, kteří potřebují zajistit nákup se, mohou obrátit třeba na zlínské...

Senioři, kteří potřebují zajistit nákup se, mohou obrátit třeba na zlínské skauty (na snímku Martin Vyoral). | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Armády dobrovolníků vyčkávají, senioři se o pomoc často stydí říct

  • 10
Nejohroženější skupinou vůči nákaze koronavirem jsou senioři. Pamatují na to také stovky dobrovolníků na jižní Moravě, kteří jsou připraveni jim pomoci. Jenže senioři se o pomoc příliš nehlásí.

Například ve Vyškově očekávají, že se první zájemci ozvou až o víkendu. „Zatím asi mají všechno obstarané. Máme tu takovou malou armádu, asi čtyřicet dobrovolníků, kteří čekají na povel,“ sdělila Jana Podrápská, ředitelka centra Piafa.

Právě Piafa spolupracuje i s charitou a sdružením Adra. Jejich dobrovolníci jsou připravení jezdit nakupovat jídlo či léky, rozdávat roušky, pomáhat s vařením nebo třeba úklidem. Zatím však podle Podrábské nemají moc co na práci. 

„Většina seniorů se nejspíš domluvila s rodinami nebo sousedy. Věřím ale, že jsme se na pomoc nechystali zbytečně. Určitě si o ni lidé s přibývajícími dny začnou říkat,“ myslí si. 

Jenže spoléhat se na to, že si starší lidé o pomoc sami řeknou, může být problém. Buď o nabízené pomoci vůbec nevědí, nebo je jim trapné o ni požádat. 

Upozorňují na to třeba psychologové z brněnské Masarykovy univerzity. Studenti pod vedením Zuzany Masopustové vytvářejí letáky, které seniorům a jejich blízkým popisují, jak spolu v době pandemie komunikovat. 

„Vybízíme lidi, aby sami aktivně nabízeli seniorům pomoc. Osvěta je důležitá. A lidé si musí uvědomit, že pro seniory může být náročné a ponižující o pomoc vůbec požádat,“ popsala studentka Jana Fikrlová, která se na vytváření letáků podílí. „Jiný leták pak ukazuje hry pro starší lidi a jejich vnoučata, které mohou společně hrát přes mobil,“ doplnila.

Ve větších městech se o pomoc říct nebojí, je tam lepší osvěta

Na osvětě pro seniory pracují i lidé z Oblastní diecézní charity Brno. Na jižní Moravě a Vysočině se starají zhruba o tři tisíce klientů. A z 1 350 pracovníků je teď téměř polovina v terénu. 

„V Brně je poměrně velká osvěta, ale jiné je to na venkově, kde lidé nemají tolik informací. Snažíme se jim rozdávat letáky a radit jim,“ sdělil ředitel charity Oldřich Haičman s tím, že se zaměřují na méně samostatné starší lidi.

Jeho slova potvrzují právě zprávy z největších jihomoravských měst. Třeba znojemským dobrovolníkům volají s žádostí o pomoc senioři už od začátku týdne. 

„My jsme ale nestihli všechno tak rychle zkoordinovat, proto se první pomoci od našich dobrovolníků senioři dočkali až v polovině týdne. Zájem je opravdu velký a to nás těší,“ popsala mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková. 

V Brně se zase senioři osmělují postupně a den ode dne je jejich zájem o služby dobrovolníků větší. „Linku pomoci jsme rozjeli v pondělí dopoledne, takže se o ní lidé dozvídají pozvolna. V úterý jsme měli padesát lidí, kteří chtěli nákupy, a padesát kvůli lékům, pak je tam ještě další skupina, která chce poradit. Ve středu už byl zájem zase větší, stupňuje se to,“ uvedl vedoucí odboru sociální péče brněnského magistrátu Jan Polák.

A podobnou zkušenost s má i Jakub Carda, ředitel brněnské organizace Společně, jež provozuje v Brně a okolí sedm Senior Pointů. Jim lidé volají hlavně s prosbou o informace. 

„Zřídili jsme linku pomoci pro seniory, na kterou se jen v pondělí ozvalo téměř tři sta hovorů od lidí, z nich asi zhruba třetina z Brna, kteří se ptají, jestli mohou ven, jestli mají mít roušku a kde by ji mohli sehnat. Snažíme se je nasměrovat někde v jejich okolí na zdravotnické služby, kde by pro ně případně mohli něco mít,“ popsal Carda.

,