„I když se snažil být opatrný, kriminalisté odhalili jeho totožnost a při domovní prohlídce pak zajistili 555 chráněných exemplářů,“ uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
Kriminalisté už muže obvinili z neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Navíc objevili další dva podobné případy.
U studenta, který už byl za stejnou činnosti odsouzený, nalezli dvanáct chráněných motýlů. U dalšího muže z Brna při domovní prohlídce objevili 109 ohrožených motýlů a brouků.
Mužům hrozí vězení do tří let. Chráněné druhy předala policie České inspekci životního prostředí, nechráněné sběratelům vrátí.
Policisté přijdou na několik podobných případů za rok, a to hlavně když pachatelé exponáty prodávají přes internet.
Podle policie lidé ochranu životního prostředí podceňují, obvinění navíc ve všech případech věděli, čeho se dopouštějí. „Většinou bylo sbírání chráněných živočichů i jejich hlavním koníčkem,“ podotkl vyšetřovatel Lukáš Smetana.
Obvinění muži sebrané tesaříky, střevlíky či motýly přeprodávali jako exponáty, a to i do zahraničí. Jejich celkovou hodnotu odborníci odhadli na statisíce korun.
Víc než sběratelé decimují hmyz stavby
Sbírání hmyzu však není jediný způsob, jak chráněné druhy hynou. „Někdy je absurdní, že sběratele omezuje zákon, kdežto mnoho chráněných živočichů zemře pod koly aut,“ uvedl entomolog Jiří Schlaghamerský.
„Sběratelství se proti dalším vlivům poměrně přeceňuje,“ potvrdil chovatel hmyzu David Hoferek, podle nějž je největším problémem trvalá změna prostředí. Například stavění silnic, budov nebo narušování klimatu.
Někteří chránění živočichové se dostanou i do pastí odborníků. Díky tomu mohou zjistit, že se na daném území vzácný hmyz vyskytuje.
„Sběratelství v menším množství nemůže ohrozit populaci chráněných živočichů,“ míní Hoferek, podle nějž je důležitý morální rozměr. Právě z amatérských sběračů se totiž rekrutují znalci.
