Navzdory tichu. Brněnské kluby investují a místo programů vylepují vzkazy

  • 4
Rok bez koncertů, akcí i návštěvníků. Brněnská hudební klubová scéna je osiřelá jako ještě nikdy v historii. Přitom uplynulá zima pro ni měla být zásadní vzpruhou, protože v létě se o návštěvníky přetahuje s festivaly a dalšími akcemi pod širým nebem.

Jenže v zimě zůstalo zavřeno a podle aktuálního vládního plánu na rozvolnění se otevřených vnitřních kulturních prostor Česko dočká až v té nejposlednější vlně, tedy nejdříve na konci května.

I přesto je však za zdmi podniků stále rušno. Největší z brněnských klubů se rozhodly modernizovat. Právě do investic se pustili v Sono Music Clubu na Veveří. Rozšířili tu třeba světelný park, změnili navigační systém a přibyly i zvukové vykrývky jednotlivých míst.

Už od otevření majitelé zdůrazňovali jedinečné akustické vlastnosti sálu a prvotřídní kvalitu při poslechu. „Při stavbě jsme se snažili o to, aby zvuk, který posluchači slyší, co nejvěrněji odrážel charakter jednotlivých nástrojů. Výsledek je ovšem občas až příliš studiový,“ připouští majitel klubu Jiří Štopl.

A tak se v Sonu všechny proměnné propočítávají tak, aby koncerty nic zásadního neztrácely. „Zvažujeme jiné řešení podlahy a instalaci středobasových pastí ke stropu klubu, abychom zvuku dodali více přirozenosti,“ vysvětluje Štopl.

Po dlouhém rozmýšlení dokonce vyměnili i koncertní křídlo. Do produkčního zázemí klubu přibylo jedno špičkové od Steinway & Sons. „Jsme asi jediný soukromý klub, který disponuje takovým vybavením. Staré křídlo bylo slabinou, omezovalo nás i externí promotéry v bookingu opravdových špiček jazzové či klavírní hudby. Nynější model by měl vyhovovat takřka všem předním pianistům,“ ujišťuje produkční Dan Giač.

Pocta vlastnímu týmu

Fléda, další z titánů klubové scény, se rozhodla netradičně využít vitríny v centru města. Za běžné situace by v nich visely programy vystoupení a pozvánky na koncerty, teď jsou tam ale jiné plakáty.

„Zobrazují portréty našich pracovníků, jimž aktuální stav neumožňuje vykonávat původní povolání. Fléda při plném provozu dává práci několika desítkám lidí různých profesí – od zvukařů a osvětlovačů až po dramaturgy či barmany. Ti všichni se museli se současnou situací vypořádat po svém a často se profesně přeorientovat, většinou na různé manuální práce,“ vysvětluje mluvčí klubu Tibor Vocásek.

Podobně jako vyvolávají vtipné nápisy nad vchodem do klubu úsměv kolemjdoucím na tváři, měla by i tato kampaň zapůsobit na všechny co nejpozitivnějším dojmem. Zaměstnanci Flédy totiž věří, že nakonec vyhrají, protože nepříznivé období přečkají s co nejnižším počtem ztrát.

Snaží se i další brněnské kluby. Třeba Melodka nebo Eleven Club během pandemie zprostředkovávají živé koncerty alespoň online. Kapely, které nechávají ve vlastních prostorech hrát, svá vystoupení fanouškům streamují.

„V klubech rostou hvězdy, objevují se jména, která pak píšou hudební dějiny. Klubová kultura je potřeba a lidem teď neskutečně chybí,“ zdůrazňuje provozní Melodky Robert Banovský.